Nenápadná proměna slezského Manchesteru

„Když jsem byl malý, říkali mi: Jestli budeš zlobit, půjdeš do Krnova,“ vzpomíná Jan Hicz, starosta ani ne třítisícového Moravského Berouna. Dnes je všechno jinak, Krnov je dáván ostatním obcím v regionu za vzor a berounský starosta se právě teď potkává s dalšími zástupci samospráv, škol nebo neziskových organizací na konferenci Platformy pro včasnou péči v krnovské Koncertní síni svatého Ducha. Přijeli sem za jediným účelem: nabrat inspiraci.  

Severomoravské město Krnov s necelými 23 tisíci obyvatel se ve srovnání s republikovým průměrem dlouhodobě potýká s vyšší mírou nezaměstnanosti, sociálního vyloučení a exekucí. Zároveň obecně vzato platí, že ztížené podmínky se citelně promítají do toho, jak se dětem daří ve škole. Chudoba prostě vzdělávání nepřeje. V roce 2022 však společnost PAQ Research vydala analýzu, v níž doložila, že v Krnově je „vzdělávací neúspěšnost výrazně nižší, než by odpovídalo sociální situaci“. A aktuální data trend potvrzují. 

Na Krnovsku v loňském školním roce základní školu nedokončilo 2,3 procenta dětí, konkrétně to bylo devět žáků. V oblastech, které jsou s Krnovem srovnatelné, je přitom takových žáků pět procent (celorepublikový průměr je 2,9 procenta). Rodičů v exekuci je přitom na Krnovsku 15 procent, přičemž průměr v Česku je necelých deset. Tři procenta lidí oproti celorepublikovému jednomu procentu na Krnovsku žijí v sociálně vyloučených lokalitách. 

Popsaný trend není otázkou posledních pár let. Vedení Krnova ho nastartovalo už v roce 2008, kdy zrušilo místní segregovanou základní školu a její romské žáky rovnoměrně rozmístilo do okolních škol. Následovala celá řada větších i menších opatření, která se nakonec zúročila v příznivých statistikách. „Desegregace tu dlouhé roky probíhala v tichosti, bez pozornosti republiky. Teď k nám jezdí se ptát, jak to děláme,“ krčí rameny starosta Tomáš Hradil.

Segregovaných škol, kde Romové tvoří víc než 30 procent žáků, je v Česku zhruba 130. Výzkumníci z PAQ Research zdůrazňují, že na cestě k jejich eliminaci je potřeba komplexní přístup. Výuka musí být kvalitnější a inkluzivnější ve všech školách, které obec zřizuje, a podporu musejí děti dostávat i mimo školu formou doučování a volnočasových aktivit. Učitelům musejí pomáhat sociální a speciální pedagogové, asistenti či psychologové. A obec musí propojit školy s dalšími sociálními službami. Jak to tedy vypadá ve městě, kde tato teoretická pravidla už před lety přijali a proměnili v realitu? 

Něco navíc

Krnovu se dříve přezdívalo slezský Manchester. Textilní tradici dodnes připomínají kdysi honosné, dnes notně omšelé vily továrníků a bývalé fabriky. Po převratu v roce 1989 podniky v nové realitě postupně krachovaly. V roce 1997 městu, které leží na soutoku dvou řek, zasadila ránu ničivá povodeň. Ubývali obyvatelé, hlavně mladí. Ještě před pár lety v Krnově nedaleko vlakového nádraží existovala vyloučená lokalita, kterou si město vyrobilo samo.