Dnes si, milé děti, probereme názory viceprezidenta J. D. Vance

Třiadvacet chlapců a dívek ve věku kolem sedmnácti let sedí ve školních lavicích s pohledy upřenými do mobilů. Vyplňují on-line dotazník, v němž zaškrtávají odpovědi vyjadřující jejich postoje. Na konci se dozvědí, jak se umístili na politické mapě – tedy zda jsou konzervativní, liberální, pravicoví, nebo spíše doleva. Jsme na ostravském gymnáziu Hladnov, kde právě probíhá hodina základů společenských věd, zkráceně ZSV, a protože se blíží parlamentní volby, učitelka Irena Eibenová se rozhodla nechat žáky 2.C přemýšlet o své politické orientaci. Aby se při vyplňování mohli rozhodnout, co si myslí o složitých pojmech jako libertariánství či protekcionismus, mohou využít papíry s nápovědou, které Eibenová vytvořila s pomocí umělé inteligence. Případně se obrátit na učitelku či na mě, který jako novinář výuce přihlížím. 

Jedna dívka váhá u otázky, zda by měl volný obchod pomáhat korporacím nebo spíše lidem, ale než jí stihnu poradit, předběhne mě její spolužák Janis, který má jasno: „Když pomůže korporacím, tak přece pomůže i lidem, ne?“ Jiný student řeší dilema, zda by měl stát lidem s vážným dědičným postižením zakazovat reprodukci. „Pro stát jsou ti lidé zátěží. Ale zase nechci působit jako psychopat. Je těžké mít na to silný názor,“ přemýšlí Alex. Až na zmíněného Janise všem nakonec vyjde, že jsou levicoví liberálové. Někteří jsou překvapení, protože se viděli víc napravo. Pak už zazvoní a lekce je u konce.

 „Vždycky většině vyjdou levičáci,“ usmívá se učitelka Eibenová. „Asi proto, že neznají protiargument, že státní výdaje se musí z něčeho zaplatit.“ Tmavovlasá, energická čtyřicátnice patří mezi aktivní pedagogy, kteří se zajímají o politiku a veřejné dění a aktuální témata se snaží zapojovat i do výuky. Při loňských amerických volbách s žáky například sledovala sčítání hlasů, letos na jaře pro ně zase v atmosféře všeobecných obav z možného rozpadu NATO připravila hodinu věnovanou tématu obranyschopnosti Česka.