A kolik to hodí hlasů?
Populisté vsadili na jistou kartu. Skoro polovina Slováků podléhá dezinformacím
Nepravdivé zprávy a manipulace ovlivnily parlamentní volby u našich sousedů
Politikům, jako je šéf strany Smer Robert Fico, možná na jaře stačilo pročíst si průzkum společnosti Ipsos provedený společně s evropskou agenturou CEDMA, a měli jasno, jak povedou kampaň. Mohou přitvrdit v manipulaci s informacemi o všem, co zpochybní demokratické fungování státu, a u voličů najdou příznivou odezvu.
Podle zmíněného průzkumu totiž důvěřuje či spíše důvěřuje demokracii pouhých 42 procent Slováků; v Česku je číslo o 13 procent vyšší. Naši východní sousedé jsou také víc ochotni věřit dezinformacím. V Česku podle různých průzkumů z posledních dvou let má tendenci věřit dezinformacím třetina populace, na Slovensku je číslo o pět až deset procent vyšší, průzkumy se liší. Dezinformátory na Slovensku mohl navíc povzbudit už průzkum z loňského podzimu. Podle něj si jednoznačně přeje ruské vítězství ve válce na Ukrajině pětina Slováků, dalších třicet procent trochu váhá, ale „fandí“ spíše Rusům než Ukrajincům. A stejný podíl občanů Slovenska si myslí, že za válku může NATO, USA nebo sama Ukrajina.
A všechna ta čísla byla evidentně pobídkou pro populistickou část slovenské politické scény. Zpochybňovat před volbami západní hodnoty, dávat důraz na nacionalistické tendence a na mýtus, že by Slovensko mohlo být jakýmsi politickým mostem mezi západem a Východem, tedy především Ruskem - a do toho zamíchat informace, že demokraticky smýšlející strany Slovensko zaprodávají a vůbec nemyslí na občany, jejich životní úroveň a komfort.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
