Komunisté připomněli Bruselu svůj vliv, ale souboj o armádu prohráli
 
Lubomir Metnar a Julian King (evropsky komisar pro bezpecnost)
Lubomír Metnar • Autor: Matěj Stránský

Vláda na pondělním jednání dala palec nahoru převodu pěti miliard korun z vládní rezervy do rozpočtu ministerstva obrany. Rezort má tedy nyní k dispozici celý, vládou původně schválený a komunisty torpédovaný rozpočet ve výši 85 miliard korun. A opět se tak vrací otázka, co znamenal prosincový koaliční ústup komunistům, kteří si prosadili oříznutí rozpočtu o deset miliard. Samozřejmě je to jistá symbolická demonstrace komunistického vlivu. Takový malý bolševický vzkaz do bruselské centrály NATO: My jsme tady a vláda i sněmovna nás poslouchá. Někdy.

Pokud jde o rozpočet, armádní nákupy, financování zahraničních misí, nezdá se po návratu peněz, že by KSČM cokoli získala. Tři měsíce zdržení sice znamenaly, že si armáda sáhla na hranici, kdy by musely být vojákům pozastaveny odměny a výplaty, ale komunisté nezískali ani píď půdy, pokud jde o nákup jimi nechtěných amerických víceúčelových vrtulníků, ani pokud jde o pořízení protivzdušné obrany, pásových obrněnců nebo špičkové IT techniky na kybernetickou obranu (do velké míry před komunisty protežovaným a jimi oblíbeným Ruskem).

Reklama
Reklama

Vypadá to tedy, že to komunisté nakonec projeli. Peníze nezůstaly v rezervě, nepůjdou na pomyslný boj s covidem, jak si KSČM přála, ale na obranu před riziky definované Českem a NATO. Ani tady se proti původnímu návrhu použití rozpočtu nic nezměnilo. Na svém místě zůstává i ministr obrany Lubomír Metnar, který sliboval v případě nenavrácení peněz demisi. Komunisté sice přímo Metnara nikdy nekritizovali, ale demise ministra obrany a zmatek v podepisování smluv novým, a tedy neznalým šéfem rezortu, který by nás asi ztrapnil v NATO, by jim vyhovoval.

Nedá se však vyloučit, že komunisté tak úplně neprohráli. Sice zatím viditelně nezkomplikovali žádnou zakázku, ale podle neoficiálních informací z ministerstva obrany se mohli angažovat v zákulisním souboji dvou velkých českých zbrojařských firem. První je Omnipol, ke kterému má velmi blízko šéf komunistů Vojtěch Filip. Firma už dávno není největším dodavatelem armády, tou se stala konkurenční CSG Jaroslava Strnada (tedy nyní jeho ani třicetiletého syna), která naopak důležité zakázky získává - a Omnipol s tím má problém.

Nicméně ani zmíněná neoficiální místa nemají konkrétní informace, co by komunistická rozpočtová „figura“ mohla pro ten souboj zbrojařů a dodávky pro armádu znamenat. Možná jde o dohodu známou jen několika lidem, ale zatím se zdá, že komunisté nezískali víc než už zmíněný vzkaz pro NATO, že tady ještě jsou.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte