Ticho po bombách? Co se děje po bombardování íránských jaderných zařízení, které hrozilo vyústit do velké blízkovýchodní války

Jednu věc odhadli Benjamin Netanjahu a nakonec i Donald Trump naprosto přesně. Írán je po kolapsu hlavních spojenců – hnutí Hizballáh a režimu Bašára Asada – oslabený a ze strachu před dalšími izraelsko-americkými údery si víceméně nechá líbit zničení svých jaderných zařízení. 

Íránská odveta proto byla – v kontrastu k masivním škodám napáchaným v červnu izraelskými a americkými střelami – omezená. Nenastala ona velká blízkovýchodní válka, které se mnozí pozorovatelé a diplomaté obávali. A k níž by dost možná došlo, kdyby útok na Írán proběhl před rokem, kdy hlavní íránští spojenci byli ještě při síle. 

Islamistický režim však, izraelským nadějím navzdory, nepadl a svou zlost teď obrací nečekaným směrem. Proti odhadovaným šesti milionům uprchlíků ze sousedního Afghánistánu, kteří do Íránu v minulých dvaceti letech ze své vlasti utekli před válkou, chudobou a vládou fundamentalistického hnutí Tálibán. Zároveň se začíná vyjasňovat, nakolik je íránský jaderný program opravdu zničený a jak se rozbíhají spory mezi různými křídly íránského režimu ohledně dalšího směřování. Zde je přehled toho hlavního, co se děje poté, kdy Írán zmizel z hlavních zpráv. 

1. Afghánští obětní beránci