Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentář

Evropa a klima: je nový cíl pro rok 2040 dostačující?

Debata o snižování emisí už brzy ukáže, jestli v Unii převládne populismus, nebo zdravý rozum

Protesty farmářů v Bruselu; 1. únor 2024 • Autor: REUTERS
Protesty farmářů v Bruselu; 1. únor 2024 • Autor: REUTERS

Evropská unie oznámila klimatický cíl pro rok 2040: snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni roku 1990. Nudně znějící informace skrývá výbušný obsah. Rok 2050, kdy chce být Unie klimaticky neutrální, tedy už nezatěžovat atmosféru dalšími emisemi ohřívajícími planetu, je už celkem blízko. Vstupujeme do fáze, kdy se snaha omezit klimatické změny už nebude moci omezovat jen na poměrně bezbolestnou stavbu větrníků a solárů (která ovšem v Česku ještě pořádně nezačala), ale začne stále víc zasahovat do mnoha dalších oblastí – zemědělství, ocelářství, výroby cementu, dopravy a podobně, sektorů, v nichž se bude křížit se zájmy mnoha silných lobby. Zároveň jsme v situaci, kdy se blíží evropské volby, na východě kontinentu probíhá válka a kdy napříč Evropou sílí populistické strany, které mají boj proti green dealu – souboru politik zajišťujících splnění zmíněných klimatických cílů – jako jeden z hlavních bodů svého programu.

Stanovení cíle pro rok 2040, který v úterý oznámila Evropská komise, není žádným náhlým hnutím mysli. Závazek být v polovině století klimaticky neutrální vychází už z Pařížské dohody uzavřené v roce 2015 (její striktní výklad dokonce žádá, aby vyspělé státy dosáhly této mety ještě o něco dříve). Zároveň si EU již dříve stanovila klimatický cíl pro rok 2030 – snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990. Cíl pro další desetiletí je tedy jen logický krok na této cestě, o němž navíc ještě bude jednat Evropský parlament – hlavní slovo bude pravděpodobně mít až ten nový, vzešlý z červnových voleb – a Rada EU.

Během tří dekád, které uběhly mezi roky 1990–2021, snížila Unie emise o 30 procent. Teď má zhruba poloviční dobu na přibližně dvojnásobnou redukci. Už z toho vyplývá, že jde o politicky odvážný a ctižádostivý plán, který v zásadě (byť těsně) vyhovuje i vědeckým doporučením. Zároveň je ale předmětem kritiky ekologických organizací nebo některých think tanků pro malou odvahu: komise na poslední chvíli ustoupila protestům farmářů v některých evropských zemích a vynechala opatření týkající se zemědělství: omezení emisí metanu, skleníkového plynu produkovaného hlavně stády dobytka, a dusíku, důležité součásti hnojiv a zároveň prvku, který rovněž přispívá ke skleníkovému jevu. Nutno ještě říct, že komise ve své strategii, jak cíle pro rok 2040 dosáhnout, hodně spoléhá na drahé a nevyzkoušené technologie zachytávání uhlíku z továren či elektráren a také na technologie jeho přímého odčerpávání z atmosféry. Ani jeden z obou způsobů přitom nikde v Evropě zatím komerčně nefunguje.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].