Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Komentáře

Chvilka pro Andreje Babiše

Co je špatně okolo soudního procesu v kauze Čapí hnízdo

Autor: Milan Bureš
Autor: Milan Bureš

Velkou pozornost i pobouření vzbudila pondělní protestní akce spolku Milion chvilek pro demokracii před budovou Městského soudu v Praze. Dochází tam totiž expremiér Andrej Babiš, obžalovaný v kauze Čapí hnízdo. Aktivisté z Milionu chvilek před soud v první jednací den přivezli vězeňskou celu s latrínou a obrazem Babiše jako výraz toho, kam šéf ANO patří. A kritika spolku, jehož protest vypadá jako předjímání Babišovy viny bez rozhodnutí soudu, je na místě.

Chvilkaři zároveň nejsou jediní, u kterých je potřeba poukazovat na to, že takhle to v české justici nechodí. A že i nad touhou, aby byl potrestán člověk, který podle svých kritiků ničí důvěru v demokratické instituce a obohacuje se na úkor státu, vždy stojí potřeba nezávislého a nestranného soudního procesu. Tedy i pro Babiše.

V aktivismu je v zásadě povoleno vše včetně podobně „nevhodných“ projevů a někdy je extrémní krok přímo žádoucí. Bez dalšího však platí, že nikdo by neměl být prohlášen vinným bez řádného soudního procesu. O to víc by něco takového neměl ani naznačovat spolek, který si vybudoval pověst na tom, že brání právní stát včetně spravedlivého procesu.

Připomeňme, že ještě před několika měsíci protestoval právě proti Andreji Babišovi a dříve proti bývalé ministryni spravedlnosti Marii Benešové. V dubnu 2019 Milion chvilek svolal demonstraci „za nezávislou justici“ proti nečekanému nástupu Benešové do ministerské funkce, ve které vystřídala narychlo odstoupivšího Jana Kněžínka právě v době, kdy byl Babiš poprvé obžalován v kauze Čapí hnízdo. Tehdejší předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář mluvil na protestu o tom, že orgány mají dostat prostor kauzu nezávisle vyšetřit.

Dnes spolek tímto gestem žádá přesný opak toho, co hlásal na náměstích. Jejich slovům o ochraně demokracie to rázem ubírá uvěřitelnost a lidem možná důvod, proč spolek doposud podporovali – tedy ochranu stěžejních hodnot, ať je u moci kdokoliv. Může se to zdát jako přísné hodnocení. Pondělní protest by mohl být považován za přešlap s tím, že se spolek nechal „unést“. Ale soudní proces se odehrává v době, kdy má spousta dalších hlasů „z ulice“ předem jasno o vině, či nevině.

Sám Babiš minulý týden před poslanci prohlašoval, že se jedná o první politický proces od roku 1989. A mluví už roky o tom, že před soudem stojí proto, že se proti němu spikl „polistopadový kartel“ coby (neexistující) spojenectví úřadů, tradičních politiků a novinářů, kteří ho chtějí připravit o moc. Nebo že je vše načasované před volbami, které se blíží.

Neváhal označit své odpůrce na předvolebních mítincích za nacisty a fašisty a agresivní atmosféra na jeho mítincích několikrát vyvrcholila rvačkou Babišových podporovatelů a kritiků. Ať už tedy bylo motivací pro tweet ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) o tom, že „i politik má právo na nerušené soudní řízení“, cokoliv, je dobře, že něco takového zaznělo z úst politika na „druhé straně“, než je Andrej Babiš.  Uklidnit tak vyhrocenou debatu je potřeba.

Dovezená  cela ani Babišova obvinění nebudou mít dopad na soudce, kteří ve sporu rozhodují. Ani jedno nenarušuje základní principy řízení a nejde o nic, s čím by se soudci  nedokázali vypořádat. Navíc předseda senátu Jan Šott má už dost zkušeností s podobně citlivými spory. Soudil například člena Berdychova gangu, k tříletému odnětí svobody za korupci a podvod v minulosti odsoudil poslance místopředsedu strany Věci veřejné Jaroslava Škárku a podmíněně jeho tehdejšího šéfa Víta Bártu.

Vynášení verdiktů „z ulice“ - ať už ji v daný okamžik symbolizuje Andrej Babiš, Milion chvilek nebo kdokoli jiný - ale může mít zásadní dopad na názor a nálady společnosti. O tom, že justici nevěří, mluví nejen Andrej Babiš, ale třeba i prezident Miloš Zeman. A není potřeba, aby se k podobným výrokům nepodepřeným konkrétními důkazy přidával kdokoli další. Soudní proces není primárně o vítězích a poražených, ale o nalézání spravedlnosti. Což může trvat dlouho a výsledek nikdy nepotěší všechny – ale je důležité, že se tento proces stále odehrává.

Nic z toho, co premiér podle svých kritiků řekl, udělal nebo měl udělat, neznamená, že by jeho oponenti měli volit slova a činy, které ve výsledku napomůžou témuž. I jedno gesto vnesené do vyhrocené atmosféry - jako je vězeňská cela před Městským soudem - může být pro řadu lidí potvrzením toho, že spravedlnost v této zemi neexistuje, ať už jsou při Babišovi, nebo proti němu. Nebo přinejmenším potvrzením toho, že je třeba spravedlnosti napovědět - a že jsou i případy, kdy není nutné čekat na výrok soudu. A to je vzkaz, který si určitě ani Milion chvilek nepřeje zanechat.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].