Energetika, energetika a energetika

Jiří Rusnok a jeho kabinet se podle expertů budou muset pokusit oživit českou ekonomiku. O tom nevedou znalci žádný spor. Jiná otázka je, jak na to - a ani tady se experti ve svých názorech nijak neliší. Vlít umně do české ekonomiky peníze, které oživí průmysl, energetiku, služby, vědecké projekty a vzdělání, a přitom nezatíží rozpočet.

A samozřejmě, ministři ve středu jmenované vlády to slibují. Jen zatím nevíme, jak to opravdu udělají - a jaký k tomu budou mít mandát. Tak například ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala odpověděl na otázku, jaké bude mít jeho ministerstvo priority poměrně nejasně – energetika, energetika a zase energetika. Co to znamená, nevíme, ministr si vzal čas na orientaci, „aby pochopil, co je v tom směru možné prosadit“.

Zvýšit míru investic do českého hospodářství slibovala i vláda Petra Nečase. Jedním z klíčů tohoto plánu byla dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Popoháněla soutěž o dostavbu, ale do posledních chvil své existence neuměla odpovědět na dvě zásadní otázky. Kde vzít na stavbu projektu za zhruba čtyři stovky miliard levné peníze. Tedy úvěr, který by ze stavby neudělal na úrocích černou můru pro peněženky našich potomků. S touto otázkou si lámal minulý ministr financí Miroslav Kalousek hlavu osmnáct měsíců a řešení nenašel.

A potom to podstatnější – dostavba Temelína je vzhledem k vývoji na trhu s elektřinou natolik riziková, že případné spuštění nových bloků se neobejde bez vládních garancí na cenu elektřiny produkovanou novými bloky. Toho se Kalousek bál jako čert kříže a v posledních měsících dával najevo, že je to neřešitelná věc a že bude možná lepší stavbu vzdát.

Z náznaků velmi nekonkrétních slov nových ministrů, a hlavně z průsečíku vědomí, z jakých firem přišli důležití noví ministři Rusnokova kabinetu nebo poradci prezidenta Miloše Zemana – tedy z podniků, které mají na dostavbě jaderné elektrárny opravdu velký zájem; například firma Sigma Olomouc, jeden z velkých sponzorů prezidentské kampaně, by získala při dostavbě ruskou firmou obchod za dvacet sedm miliard korun – se dá spočítat, že se nová vláda pokusí dostavbu Temelína schválit. Samozřejmě jako projekt oživení ekonomiky.

Může však vůbec nová vláda projekt prosadit? Že se ministr financí Jan Fischer nebojí plánů na totální energetický boom, víme z doby, kdy byl šéfem poslední úřednické vlády. Ta schválila energetickou koncepci, v níž byla dostavba Temelína jen malou položkou. Tehdy to Fischera ale nic nestálo. Přesně řečeno jen „pár“ milionů na projekt. Dnes by musel najít ony levné peníze na stavbu a hlavně svým jménem zaštítit budoucí výkupní cenu elektřiny z nových bloků. Ta garantovaná cena by mohla stát daňové poplatníky za patnáct let zbytečné stovky miliard, proti nimž je současná státní podpora „solárních baronů“ mírným poplatkem.

Tedy odhad. Dostavbu Temelína coby investiční podnět pro ekonomiku alibistický ministr financí Fischer nedoporučí. Během doby, kdy bude Rusnokův kabinet u moci, se však jistě najdou miliardové dotace na podporu rozvoje ocelářství a těžkého průmyslu. To mají klíčoví ministři napsáno ve svých životopisech. Nicméně nebudou dělat nic jiného než to, co v tomto ohledu dělaly vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase. Za posledních osm let přitekly třeba jen do vítkovických železáren dotace za skoro dvě stovky milionů korun.