Země východního křídla EU chtějí koordinovaný přístup proti Rusku

Rusko je nejvýznamnější, nejpřímější a nejdlouhodobější hrozbou pro bezpečnost, mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru. Ve společném prohlášení to uvedlo osm členských zemí Evropské unie, jejichž čelní představitelé se sešli na summitu v Helsinkách, kde jednali o obraně východního křídla EU. Summitu se zúčastnily Finsko, Švédsko, Estonsko, Lotyšsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko a Litva.

"Ruská útočná válka proti Ukrajině a její důsledky představují hlubokou a trvalou hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu," cituje agentura AFP z jejich společného prohlášení. Situace podle osmi evropských zemí vyžaduje "koordinovaný a multioborový operační přístup". Tento přístup má zahrnovat schopnosti pozemního boje, obranu proti dronům, protivzdušnou a protiraketovou obranu, ochranu hranic a kritické infrastruktury, vojenskou mobilitu a opatření k omezení pohybu protivníka.

"EU může hrát důležitou roli při podpoře individuálního úsilí členských států o posílení jejich obranných schopností tím, že stanoví možnosti financování, zjednoduší regulace a posílí vojenskou mobility," uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.

Vývoj obrany proti dronům se stal prioritou a země EU do něj budou masivně investovat, uvedl podle Reuters po setkání polský premiér Donald Tusk. "V současné době pracujeme na protidronové zdi a hovoříme o výdajích v řádech miliard," dodal.