Sjezd SOCDEM určí po neúspěšné kandidatuře za Stačilo! směřování strany

Budoucí směřování po neúspěšné kandidatuře na listinách hnutí Stačilo! si na sobotním sjezdu zvolí Sociální demokracie (SOCDEM). Bývalá vládní strana, která chybí podruhé v řadě ve Sněmovně, bude vybírat nástupce předsedkyně Jany Maláčové, jejíž nejužší tým po říjnových sněmovních volbách oznámil, že k termínu sjezdu skončí. Zasedání, které se bude konat on-line formou, se může zúčastnit zhruba 160 delegátů, veřejnosti přístupné nebude.

Favoritem předsednické volby by mohl být dosavadní místopředseda strany a předseda středočeské krajské organizace Jiří Nedvěd. Při oznámení kandidatury řekl, že SOCDEM by měla zůstat tradiční levicovou stranou, která bude zdůrazňovat sociálně-ekonomická témata. Podle stranických oponentů je Nedvěd, který byl lídrem karlovarské kandidátky Stačilo!, zastáncem pokračování spolupráce s KSČM či Stačilo!

Nejvýraznější zastánce opačného směru představuje tandem někdejšího šéfa pražských sociálních demokratů Petra Pavlíka a bývalého předsedy SOCDEM a někdejšího premiéra Vladimíra Špidly. Podle Špidly by se měla strana vrátit ke kořenům a jít cestou budování sociálního hnutí. Pavlík jako předseda a Špidla jako místopředseda by v případě zvolení chtěli být "převozníky" strany na cestě k prezenčnímu sjezdu v příštím roce. Podle stanov je jinak funkční období funkcionářů SOCDEM tříleté.

Kandidaturu oznámil dříve například i zastupitel Prahy 12 Petr Hůla. S podporou členů je možné se přihlásit do volby i přímo na sjezdu. Podle Nedvěda by mohlo být až šest uchazečů o post předsedy. Opětovnou kandidaturu vyloučila bývalá ministryně práce a sociálních věcí Maláčová, která oznámila, že naopak úplně odejde z politiky. O místo ve vedení by neměl usilovat ani končící místopředseda a bývalý šéf diplomacie či Sněmovny Lubomír Zaorálek.

Maláčová se vedení bývalé ČSSD ujala loni v říjnu, kdy ji zvolili v prvním kole delegáti 66 procenty hlasů. Za svůj cíl tehdy označila vybudování široké levicové koalice. Vyjednávání se Stačilo!, na jehož kandidátce obhájila v roce 2024 mandát europoslankyně šéfka komunistů Kateřina Konečná, původně SOCDEM ukončila. Vyčítala mu, že nesází na levicová témata, ale spíše na antisystémový program.

SOCDEM pak oznámila samostatnou kandidaturu do voleb, nakonec však své listiny nesestavila a několik politiků umístila na kandidátky Stačilo! Uskupení vedené komunisty získalo ve sněmovních volbách 4,3 procenta hlasů a bylo první pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk poslaneckých mandátů. Vedení SOCDEM v říjnu podle informací ČTK odhlasovalo ukončení spolupráce se Stačilo! v poměru 17 hlasů ku devíti.

Už po oznámení společné kandidátky s komunisty opustili SOCDEM mimo jiné hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, senátor Petr Vícha, někdejší ministr a senátor Jiří Dienstbier nebo nedávný předseda strany Michal Šmarda. Nelze vyloučit, že po sobotním sjezdu budou následovat další odchody.

Důležitým tématem sjezdu bude i finanční situace strany, která v posledních letech kvůli volebním neúspěchům postupně přišla o většinu příspěvků ze státního rozpočtu. I stálý příspěvek na činnost za hlasy ve sněmovních volbách, který se vyplácí od zisku tří procent hlasů, připadne hnutí Stačilo! Po volbách v roce 2021 brali přitom sociální demokraté každý rok 9,4 milionu korun.

Mladá fronta DNES (MfD) v listopadu upozornila na to, že SOCDEM zůstaly poslední čtyři domy. Jde o Dělnický dům v Kladně, Kulturní dům Střelnice v Hradci Králové, pražské sídlo strany Lidový dům a přilehlý objekt přezdívaný Surtec. Další nemovitosti v krajích SOCDEM prodala, protože potřebovala peníze na dluhy, běžnou politickou činnost i předvolební kampaně. Jejich prodejní ceny byly ale mnohdy pod těmi odhadními, což představitelé strany odůvodnili tím, že o domy nebyl zájem a strana potřebovala peníze, uvedl deník.

Stranu tíží také letitý spor o odměnu zesnulého právníka Zdeňka Altnera za zastupování ve sporu o Lidový dům. Podle původního pravomocného verdiktu pražského městského soudu z roku 2016 měla tehdejší ČSSD Altnerovi vyplatit přes 300 milionů korun, většinu částky tvořila smluvní pokuta. Toto rozhodnutí zrušil Nejvyšší soud. Justice proto řešila požadavek Altnerových znovu, přičemž Obvodní soud pro Prahu 1 loni jejich nárok opět uznal, ale ani tento verdikt před odvolacím senátem neobstál. Spor tak nadále pokračuje.