Polsko chce znovu začít jednat o českém územním dluhu

Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt. "Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015," zjistil Fakt na polském ministerstvu zahraničí.

Podle serveru ministerstvo nechtělo záležitost řešit před českými parlamentními volbami, protože se obávalo, že by se věc stala tématem volební kampaně. Otázka územního dluhu vyvolává v České republice stejně jako v Polsku silné emoce.

Polské požadavky vznikly jako důsledek mezistátní smlouvy o konečném vytyčení státních hranic z roku 1958, která reagovala na poválečnou potřebu obnovit hranice se sousedními státy (znovu zaměřit hranice, opravit značení a vyhotovit hraniční dokumenty). Hranice mezi Československem a Polskem se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Smlouva mezi oběma státy z roku 1958, která vstoupila v platnost v únoru 1959, uzavřela dosavadní územní spory, které se mezi Československem a Polskem vedly od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 (např. spor o Těšínsko).

V roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala, a v roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, kterou Varšava odmítla. V roce 2015 česká vláda schválila soupis pozemků vhodných k předání, Česko od něj ale později upustilo.

Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí podle serveru Fakt uvedla, že rozhovory s Polskem o územním sporu trvají již řadu let. Dodala nicméně, že ministerstvo prozatím nezveřejňuje žádné podrobnosti.