Orbán: Bez obnovení dodávek ruské ropy nebude unijní půjčka pro Ukrajinu
Maďarsko schválí unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur teprve tehdy, až bude obnoven dovoz ruské ropy do země prostřednictvím ropovodu Družba. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to zopakoval odcházející maďarský premiér Viktor Orbán. Odmítl možnost opačného pořadí, kdy by Budapešť nejprve přestala schválení půjčky blokovat a poté by opět začala proudit ruská ropa přes Ukrajinu.
Ukrajina očekává obnovení toku ropy ropovodem Družba v úterý. Prezident Volodymyr Zelenskyj ale řekl, ropovod by měl být připraven k provozu do konce dubna. Podle zdrojů Bloombergu se na úterý plánují technické zkoušky ropovodu Družba. Ten dodával ruskou ropu do Maďarska a na Slovensko, než ho podle Ukrajiny v lednu poškodil ruský útok.
"Bude připraven k provozu do konce dubna," řekl Zelenskyj v rozhovoru odvysílaném v ukrajinské televizi. Interview bylo podle agentury zřejmě nahráno předem, ale nebylo jasné kdy přesně. Prezident o konci dubna v souvislosti s obnovením provozu Družby hovořil i dříve. EU doufá, že půjčku pro Ukrajinu se podaří uvolnit ve středu.
"Přes Brusel jsme obdrželi od Ukrajiny signál, že jsou připraveni obnovit dodávky ropovodem Družba již od pondělí, za předpokladu, že Maďarsko zruší svou blokaci půjčky ve výši 90 miliard eur," napsal Orbán v neděli na sociální síti X. "Postoj Maďarska se nezměnil: žádná ropa = žádné peníze," dodal. Svá slova odcházející maďarský premiér zopakoval i v dopise, který poslal šéfovi unijních summitů.
Mohlo by vás zaujmout:
Orbánova strana Fidesz utrpěla v nedávných parlamentních volbách porážku a Brusel nyní doufá, že nastupující premiér Péter Magyar by mohl situaci ihned po svém nástupu do funkce odblokovat tak, aby potřebné finance na Ukrajinu zamířily co nejdříve. Otázka se nicméně týká i Slovenska. Slovenský premiér a Orbánův spojenec Robert Fico v březnu v souvislosti s uvedenou půjčkou řekl, že Slovensko je připraveno převzít štafetu po Maďarsku, pokud to bude třeba.
Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 v objemu 90 miliard eur schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá EU, Česko, Slovensko a Maďarsko ale oznámily, že se na zárukách podílet nebudou. Finance mají Kyjevu sloužit na rozpočtové a vojenské účely.
S půjčkou souvisejí tři legislativní návrhy, všechny podpořil 11. února Evropský parlament a předtím 4. února i velvyslanci členských států při Evropské unii. Následně se mělo odehrát ještě formální potvrzení právě členskými státy, v této fázi ale Maďarsko začalo schválení jednoho z textů blokovat. Jedno z nařízení bylo přitom nutné přijmout jednomyslně, pro zbylá dvě stačila kvalifikovaná většina.
