Opozice a experti kritizují zrušení tendru na obrněné vozy
Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na pořízení 185 obrněných vozidel pro ženisty, vojenské zdravotníky, speciální síly a Vojenskou policii za předpokládaných 24,7 miliardy korun. V rejstříku zakázek jako důvod uvedlo mimo jiné ekonomické okolnosti. Zástupci opozice, kteří rozhodnutí obrany kritizují, žádají konkrétnější vysvětlení, včetně dalšího postupu. Podle některých vojenských a bezpečnostních analytiků může mít zrušení soutěže dopad na schopnosti armády, podle dalších je vzhledem k dosavadním problémům tendru jeho zrušení a příprava nového výběru nejlepší variantou.
Zakázka měla zajistit vozidla v několika variantách pro různé úkoly pozemních sil a ministerstvo ji začalo připravovat v roce 2018, později ji kvůli nedostatku peněz odložilo. V lednu 2024 oslovilo státní podnik VOP CZ, aby v souvislosti s nákupem vozidel aktualizoval průzkum trhu. Loni v červnu pak o plánu koupit až 185 vozidel informovala tehdejší vláda Petra Fialy (ODS), kdy ho zařadila mezi strategické projekty české armády.
Podle současného vyjádření resortu obrany v rejstříku zakázek se ale během zadávacího řízení vyskytly důvody "hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv".
Bývalá ministryně obrany ve Fialově vládě Jana Černochová (ODS) považuje toto zdůvodnění ale za příliš obecné a požaduje, aby úřad uvedl, zda se projekt jen zadá jiným způsobem, nebo se odsouvá. Připomněla, že její nástupce Jaromír Zůna (za SPD) ještě v únoru ve Sněmovně uváděl, že rozpočet úřadu umožní pokračovat ve všech zahájených a vyhlášených modernizačních projektech a nevyžaduje rušení žádných nových projektů.
Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého ale zakázku od začátku provázely problémy. Resort podle něj neměl na nákup v celém rozsahu dostatek peněz, v průběhu řízení vydal 16 vysvětlení zadávací dokumentace. Zrušení tendru na vozidla primárně určená pro těžkou a střední brigádu, ke kterým se Česko dříve zavázalo a se kterými Severoatlantická aliance počítá pro případ krize, bude mít podle něj závažné dopady na schopnosti armády.
Také vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr zmínil důležitost projektu pro armádu, protože s novou technikou počítala. Třeba požadavek na pořízení vozů pro ženisty a vojenské zdravotníky podle něj existuje řadu let.
O důvodech zrušení tendru lze podle Visingra zatím jen spekulovat, jednou z možností mohou být problémy se specifikacemi vozidel. Nicméně si myslí, že zrušení soutěže ještě nemusí znamenat konec nákupu vozidel. Ministerstvo podle Visingra může pořízení techniky odložit, zahájit nové výběrové řízení s jinými specifikacemi nebo přímo oslovit některého z dodavatelů.
Podle místopředsedy branného výboru Pavla Růžičky (ANO) jsou za zrušením tendru složité požadavky armády. Od speciálních vozidel pro ženisty se záměr podle něj rozšířil na další platformy, u nichž by byl nutný nákladný vývoj. "Dlouhodobě říkám, že armáda má své požadavky specifikovat jasně, transparentně a pokud možno má chtít techniku, která už je někde zavedená. Tady se ukazovalo, že armáda chce něco, co se nedokáže vyrobit," řekl. Zakázka by podle něho v konečné fázi s největší pravděpodobností stejně ztroskotala, protože by požadavky armády nikdo nesplnil.
Předseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) považuje zrušení tendru za chybu, zvlášť v době, kdy se zvyšují bezpečnostní rizika. A za důsledek dlouhodobého nedostatku peněz v obraně. Nejde podle něj pouze o plnění závazku vydávat dvě procenta HDP, ale také o to, zda se daří zvyšovat připravenost české armády a naplňovat závazky.
Projekt počítal s několika variantami vozidel, mimo jiné pro ženijní a průzkumná družstva a pro přepravu sedících i ležících pacientů. Ministerstvo dříve předpokládalo dodání prvních vozidel na konci roku 2026. Do tendru se chtěla zapojit například společnost Omnipol Group. Její mluvčí Marek Somol sdělil, že firma byla o zrušení soutěže informována.
