Historik Tomek: Češi mají problém, čekají, že nekladení odporu velmoc ocení
Češi mají historický problém a očekávají, že když budou rozumní a nebudou klást odpor, velmoc to ocení a odmění je. Země by získala mnohem víc, pokud by se lidé po srpnové okupaci bránili třeba i beze zbraní jen svým postojem. V celodenním vysílání Nadačního fondu pro Ukrajinu s názvem Operace Naděje - Štefan to dnes při příležitosti 57. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa řekl historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. Překvapují ho vyjádření některých opozičních či mimoparlamentních politiků, kteří okupaci a někdejší pobyt sovětských vojsk v zemi zlehčují. Připomněl ztráty na životech i miliardové výdaje a škody.
"Představa (vedení země v srpnu 1968) byla, že když budeme hodní, rozumní a ukážeme, že se nic nestalo a socialismus není ohrožen, vojska odejdou a my budeme pokračovat v reformách. To je historický problém v Čechách, že Češi zpravidla očekávají, že když budou rozumní, tak velmoc to ocení a dostane se za to odměna. Tak to není," řekl Tomek. Podle něj se lidé nemusí bránit jen zbraněmi, ale i svým postojem. Nemuseli třeba uznat okupaci jako bratrskou pomoc či se podílet na vyhazovu kolegů, kteří s vpádem nesouhlasili. "Kdyby tohle lidé udělali, získalo by se mnohem víc než heroickým bojem, který nemohl dopadnout dobře," míní historik.
Popsal, že československá armáda měla v srpnu 1968 deset nenaplněných divizí, tedy ani ne 100.000 vojáků. Navíc se cvičila jen na napadení ze západu, ne na nebezpečí z východu. Počty na straně okupantů byly násobně vyšší. Sovětská armáda vyslala v prvním sledu 20 plně připravených divizí. Tři divize byly z Polska, dvě z Maďarska, další dvě východoněmecké byly v záloze. Nasazeno bylo letectvo. V dalších sledech dorazili další vojáci. Tomek zmínil také 6500 tanků či 5000 obrněných transportérů.
Podle historika tehdejší ministr obrany Martin Dzúr po nátlaku dvou sovětských generálů a jejich mystifikaci vydal v noci rozkaz všem jednotkám, aby se nebránily a poskytly pomoc. "Sám pacifikoval odpor armády, který byl marný, protože se nikdy na obranu před spojenci nepřipravovala," uvedl Tomek. Zmínil, že se země dostala po napadení spojeneckými vojsky v čele s lídrem někdejšího socialistického tábora do určité schizofrenie. Politické a státní vedení sice vydalo v noci prohlášení, že vpád není s jejich souhlasem a je protiprávní, pak ale zůstalo paralyzované. Po zadržování v Moskvě představitelé až na Františka Kriegla podepsali kapitulační dokument.
Podle některých politiků opozice či mimoparlamentních uskupení dvě desetiletí okupace Československa zdaleka nebyla tak strašná. Tvrdí, že ani dnešní Rusko o Česko zájem nemá, není tedy nutné výdaje na obranu zvedat či podporovat bránící se Ukrajinu. Historik řekl, že ho zlehčování okupace velmi překvapuje. Připomněl oběti i obří výdaje na budování infrastruktury pro sovětské vojáky a jejich pobyt či na odstraňování škod po jejich odchodu. čtk, ok