Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
středa 29. 1. 2020

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Senát schválil nominaci Šámala na ústavního soudce

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal
Zde ještě předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal • Autor: ČTK, Vondrouš Roman

Senát podle očekávání hladce schválil nominaci Pavla Šámala na ústavního soudce. Nynější předseda Nejvyššího soudu získal v tajné volbě 61 ze 76 odevzdaných hlasů.  Šámal řekl, že opustit nynější funkci pro něj nebude jednoduché, ale nabídku prezidenta Miloše Zemana přijal kvůli tomu, aby u Ústavního soudu mohl víc než nyní rozhodovat jednotlivé případy. „Rozhodování je mým životním poslání. Vždycky jsem se snažil rozhodovat spravedlivě, nestranně a tak, aby bylo vždycky to rozhodnutí považováno za výkon nezávislé soudní moci,“ řekl a opětovně označil za selhání své členství v předlistopadové komunistické straně, do níž vstoupil na počátku své kariéry. „Snažil jsem se celým svým životem tuto chybu napravit,“ uvedl.

Expert na trestní právo u Ústavního soudu obsadí místo po Janu Musilovi, který před rokem rezignoval ze zdravotních důvodů. Mezi nejvyššími soudci by měl Šámala nahradit současný místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr, kterého chce prezidentovi navrhnout ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Šámal je e členem zkušebních komisí a univerzitních vědeckých rad, trestní právo vyučuje mimo jiné na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě. Ústavní soud přivítal rozhodnutí Senátu. Od loňské rezignace byl soud nekompletní, což přinášelo větší zátěž pro zbývajících 14 členů. Nyní také bude možné sestavit všechny čtyři senáty v plném obsazení. Podle ústavy se soudce ÚS ujímá funkce složením slibu do rukou prezidenta. Souhlas Senátu ještě neznamená vznik funkce, ale jen splnění podmínky pro jmenování.

 

Nové informace: Írán při odvetě za Solejmáního zranil americké vojáky

Írán
Íránci oslavují vystřelení rakety na základny s americkými vojáky • Autor: via REUTERS

S odstupem tří týdnů přichází nové informace ke konfliktu, který počátkem roku přivedl Spojené státy a Írán na hranu války. Novinky se týkají íránské odvety za atentát na generála Solejmáního, která spočívala ve vystřelení více než tuctu raket na americkou vojenskou základnu v Iráku. Prezident Donald Trump ujišťoval, že nikdo - američtí ani iráčtí vojáci - při odvetném útoku nebyl raněn. Írán přes švýcarského velvyslance v Teheránu vzkázal do Washingtonu, že raketová palba je jediným odvetným opatřením, a zdálo se, že to byla odveta bezzubá. Létaly sice rakety, ale nikoho nezabily, a mnozí analytici dodávali, že to byl zřejmě i záměr Íránu ve snaze zabránit eskalaci. Tento obrázek nicméně nyní dostává jiné kontury.

Americké ministerstvo obrany nejprve minulý týden uvedlo, že útok zranil jedenáct amerických vojáků, v pátek hovořilo o více než třiceti raněných - a ve středu tento počet navýšilo na padesát. Vojáci utrpěli podle Pentagonu traumatická poranění mozku, která se projevují bolestmi hlavy, nevolností a citlivostí na světlo. Většina z padesátky raněných byla léčena přímo v Iráku a již se vrátila do služby, osmnáct raněných však bylo na pozorování a léčení letecky dopraveno do vojenské nemocnice v Německu. Mark Milley, šéf sboru amerických generálů, řekl, že podle jeho osobního názoru chtěl Írán zabít americké vojáky, a překročit tak Trumpem narýsovanou „červenou linii.“ Pokud je to pravda, pak se Blízký východ jen těsně vyhnul velké válce.

Světové firmy pozastavují kvůli koronaviru aktivity v Číně

Wu-chan
Autor: AP

Velké světové koncerny reagují na epidemii koronaviru a zmrazují své aktivity v Číny. Starbucks zavřel dva tisíce svých poboček, Toyota a Hyundai prodloužily novoroční prázdniny a pozastavily práci v továrnách do 10. února, firmy Uniqlo a H&M zavřely sto, respektive 45 svých poboček. Podle technologické firmy Apple může delší trvání epidemie ovlivnit dodavatelský řetězec a zisky v příštích měsících. British Airways jako první společnost prozatím až do března zcela přerušila své letecké linky do měst v pevninské Číně, následována Německou Lufthansou,  největší soukromá indická aerolinka IndiGo pak prerušila lety do Hongkongu a středočínského města Chengdu.

Současně začínají letecké evakuace cizinců z Wu-chanu, epicentra epidemie, na které čínská vláda uvalila karanténu. Speciální let ve středu vyvezl dvě stě japonských občanů, jiný let vyprostil americké občany. Ve Wu-chanu má stipendia také velký počet studentů z rozvojových zemí, podle informací Respektu ze studentské koleje, kde bydlí hodně mladých Afričanů, prošli všichni studenti zdravotními testy, nevycházejí ven a úřady jim dovážejí jídlo. Koronavirus si k zatím vyžádal 130 obětí, počet nakažených dosahuje zhruba šesti tisíc.

Evropská unie chce vyloučit Huawei z budování jádra 5G sítí

People walk past an advertisement for Huawei's Honor smartphones at an airport in Shenzhen
Huawei • Autor: REUTERS

Evropská komise zveřejnila svá doporučení ohledně přístupu “rizikových dodavatelů” do 5G sítí v členských státech EU. Ačkoli to není výslovně zmíněno, týká se doporučení čínského telekomunikačního koncernu Huawei a hrozbě, že jeho zařízení bude využito pro špionáž.  Komise doporučuje, aby byla riziková firma vyloučena z přístupu k budování tzv. jádra, tedy nejcitlivější oblasti 5G infrastruktury. Nedoporučila ale úplný zákaz, což po evropských spojencích požadují Spojené státy - s argumentem, že v 5G sítích nelze tak jednoznačně rozlišit jádro a periferii sítě, a uchránit tak citlivá data. Huawei proto evropské doporučení přivítal jako “nezaujaté, na faktech založené”. Konečné rozhodnutí ponechává Evropská komise na členských státech Unie, její doporučení jsou nezávazná. V podstatě odpovídají duchu politiky, kterou vůči Huawei v úterý přijala i britská vláda.

Konkrétní důkazy o využití Huawei ve službách čínské tajné služby dosud chyběly, s novým odhalením však právě nyní přišel německý deník Handelsblatt. Odvolává se na tajný vládní dokument, podle něhož koncem roku 2019 americké tajné služby Němcům předaly informace o  spolupráci Huawei s čínskými bezpečnostními úřady. Berlínské ministerstvo označilo zjištění Američanů anglickým souslovím „smoking gun“, které se používá jako označení pro jasný důkaz. Ministerstvo zahraničí se zasazuje o to, aby politická důvěryhodnost výrobců byla ústředním kritériem pro schvalování dodavatelů technologií 5G.

EK odsouhlasila zemědělskému fondu proplacení peněz Agrofertu

jarvis_5defddec498ebda96b60fd57
Premiér Andrej Babiš • Autor: ČTK, Deml Ondřej

Evropská komise schválila, že Státní zemědělský intervenční fond proplatil většinu projektů pro holding Agrofert. Pochybnosti jsou jen u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun. Jak řekl ředitel SZIF Martin Šebestyán, ze závěrů úterního jednání s Evropskou komisí nelze jednoznačně vyvozovat, zda je, nebo není premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli Agrofertu ve střetu zájmů. Náměstek ministra zemědělství Jiří Šír paqk upozornil, že jednání s Evropskou komisí, vyvolané kvůli auditu EK o údajném Babišově střetu zájmů, je důvěrné. Nelze proto zveřejňovat detailní informace. Auditní procedura ještě není u konce: Komise má měsíc na zpracování výsledků úterního jednání, ke kterým se poté bude moct Česko znovu vyjádřit.

Za dalších šest měsíců by komise měla předložit konečné znění zprávy. Pokud by pak ČR nesouhlasila s výsledkem, je možné smírčí řízení, v nejzazším případě by mohla ČR podat na rozhodnutí žalobu. V polovině z 52 dosavadních zemědělských auditů polovina skončila bez korekce a smírčích řízení se uskutečnilo 16. Podle Šebestyána se přitom v úterý prakticky nejednalo o projektech po předloňském srpnu, kdy začala platit přísnější evropská směrnice o střetu zájmů. Babiš opakovaně odmítl, že by byl ve střetu zájmů a že by Česku hrozilo vracení evropských peněz. Také Agrofert tvrdí, že holding, který do února 2017 před vložením do svěřenských fondů Babiš vlastnil, postupoval podle zákonů.

zajímavost

The Guardian nebude brát inzerci od ropných a plynárenských společností

Britský deník The Guardian přestane přijímat inzerci od ropných a plynárenských společností. Rozhodnutí je součástí snahy mediálního domu snížit svou uhlíkovou stopu a také výrazně posílit zpravodajství o klimatické krizi. Zákaz se bude vztahovat na všechny podniky, které se primárně věnují těžbě fosilních paliv, a to s okamžitou platností. „Naše rozhodnutí reaguje na to, že toto odvětví po desítky let na celém světě usiluje o zastavení smysluplné politiky na ochranu klimatu,“ řekli ve společném prohlášení vrcholní manažeři Guardianu Anna Bateson a Hamish Nicklin. Dodali, že reakce na globální oteplování je “nejdůležitější výzvou naší doby” a upozornili na investigativní texty Guardianu, které prokázaly, jak se energetické koncerny snažily lobbingem bránit  důsledné ekologické politice.

Bateson a Nicklin přiznali, že jejich krok The Guardian finančně poškodí - z reklamy pochází 40 procent příjmů mediálního domu, který tak jako většina tištěných médií v minulé dekádě zažil vážnou finanční krizi. Kvůli hospodářským ohledům se proto zákaz reklamy netýká například aut, jejichž provoz také přispívá k ničení klimatu. Rozhodnutí redakce uvítali zástupci britských Greenpeace. „Je to přelomový moment. Guardian zaslouží pochvalu za tento odvážný krok k ukončení legitimity fosilních paliv,“ řekl vedoucí klimatické kampaně Mel Evans.

Přihlaste se k newsletteru a žádný Informační servis vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte