Informační servis

Česko po více než pěti letech vyjednávání prosadilo to, co premiér Andrej Babiš dlouho označuje za svou prioritu. Ministři financí zemí Evropské unie v pátek schválili, že Česko může změnit způsob výběru daně z přidané hodnoty. Velká část firem a podnikatelů tak bude muset přejít na zcela nový systém placení a vykazování DPH. Babiš to označuje za vítězství, které umožní zlepšit boj proti daňovým únikům. Podle odhadů ministerstva financí stát díky tomu na DPH ročně vybere o pět miliard korun více než dosud. Výběr DPH se na společném evropském trhu řídí jednotnými pravidly. Proto Babiš ještě jako ministr financí požádal v roce 2014 o výjimku, již musely státy Unie odsouhlasit jednomyslně.

Podle kritiků je ale nový systém zbytečný a přinese hlavně další papírování. Režim zvaný reverse charge - přenesení daňové povinnosti se má zavést při platbách přes 17,5 tisíce eur, tedy zhruba 450 tisíc korun. Změna má platit jen dva roky a zatím není jasné, co bude následovat poté. Úprava zasáhne firmy a podnikatele napříč obory, pokud budou tuto částku platit nebo inkasovat. Při dnešním systému platby DPH hrozí riziko takzvaných karuselových podvodů. V novém režimu firmy vystavují faktury bez daně, takže nedochází k přeposílání peněz přes státní kasu. S daní dostává účtenku jen konečný zákazník - podobně jako u daně z obratu, která v Česku fungovala před zavedením DPH. Už teď takto postupují některé firmy.

Britská policie bez dalších podrobností oznámila, že dokončila identifikaci 39 mrtvých migrantů nalezených na konci října v kamionu poblíž Londýna. Dodala, že už uvědomila jejich rodiny. Vietnamská policie téměř současně informovala, že všechny oběti byli Vietnamci, kteří pocházeli z šesti různých provincií.  Těla 31 mužů a osmi žen se v chladírenském kontejneru našla 23. října krátce poté, co byl kamion odstaven v průmyslové zóně ve městě Grays východně od britské metropole.

V souvislosti s tragickou smrtí migrantů byli v Británii zatčeni dva muži ze Severního Irska, kteří si již před soudem vyslechli obvinění ze zabití 39 osob, z obchodování s lidmi a porušení imigračních zákonů. Ve Vietnamu bylo zadrženo 11 osob, které čelí podezření z pašování lidí. Dva lidé byli zatčeni v provincii Ha Tinh a devět v provincii Nghe An. Šéf policie v provincii Nghe An uvedl, že jeden ze zatčených, který v minulosti žil na ruském území, organizoval cesty migrantů do Ruska a pomáhal také při jejich následném propašování do Německa, odkud potom pokračovali do dalších zemí. Identifikace obětí byla složitá kvůli tomu, že u mrtvých bylo nalezeno jen velmi málo dokladů.

Turecko začne vracet od pondělí zajaté zahraniční bojovníky teroristické organizace Islámský stát do jejich domovských zemí. Repatriaci zadržených radikálů včetně těch, kterým bylo mezitím odňato občanství, oznámila Ankara už minulý týden; postoj Evropy k této záležitosti přitom označila za nezodpovědný a nečinný.  Turecko minulý měsíc zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie a během ní turečtí vojáci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území.

Většinu těchto zařízení, v nichž se nacházelo na 11 tisíc islamistů, střežili syrští Kurdové. V některých případech se ale naplnily obavy, že se radikálové dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolala turecká protikurdská ofenziva. Evropské země se k převzetí svých občanů, kteří se v minulých letech zapojili do bojů po boku IS, stavějí velmi neochotně. Důvodem je nejen bezpečnostní hrozba, ale také to, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy. K IS, který na vrcholu své expanze ovládal části Sýrie a sousedního Iráku, se za dobu jeho existence podle OSN připojilo 40 tisíc zahraničních bojovníků ze 110 zemí. Mezi těmi západními má primát Francie, odkud k IS odešlo skoro 2000 lidí. Mezi zajatci střeženými Kurdy bylo zhruba 2000 cizinců.

Ursula von der Leyen chce, aby příští Evropská komise pod jejím vedením v první polovině příštího roku předložila nový plán k řešení migrace. Chce jím překonat současnou patovou situaci, kdy se členské země nejsou schopny shodnout na jednotné migrační politice.  „Naším cílem musí být stát se pro svět vzorem v tom, jak lze migraci trvale s humánním přístupem, ale zároveň efektivně usměrňovat,“ uvedla. Návrhy chce úzce konzultovat s členskými zeměmi. Jak by konkrétně nový plán měl vypadat, ale nenaznačila.

Německý ministr vnitra Horst Seehofer koncem října představil návrh azylového systému, který by umožnil už na vnějších hranicích společenství přezkoumat, zda daná osoba potřebuje ochranu. Pokud ano, směřovala by do některé ze zemí EU, které by se dobrovolně nabídly. Pokud ne, byla by vrácena za unijní hranice. I tento plán zároveň počítá s jasně daným klíčem na přerozdělování migrantů. Zároveň nevylučuje, že státy, které přerozdělování uprchlíků tak jako Česká republika dlouhodobě odmítají, by měly možnost pomáhat jinak, ať už vyššími finančními příspěvky nebo větším personálním podílem na zaměstnancích Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) ve své disertační práci užil pasáže z jiných zdrojů, aniž je citoval. Potvrdila to Univerzita Palackého v Olomouci, kde poslanec získal doktorát. Z výsledku kontroly také vyplývá, že většinu teoretické části jeho práce, která tvoří více než polovinu textu, sestavil z poznatků, které byly už známé. Podle univerzity však Ondráčkovi žádný postih nehrozí. Poslanec odmítl opakovaně žádost, aby se k posudku vyjádřil. Bude komunikovat s univerzitou, až dokument dostane písemně. V práci Násilí jako sociálně patologický jev v rodině neuvedl citované zdroje nebo je uvedl nepřesně či nesprávně. Většinu teoretické část pak pouze sestavil jako kompilát z poznatků, které již byly známé.

Odborníci tak došli k závěru, že Ondráček porušil zásady a zvyklosti tvůrčí vědecké práce, které obsahuje etický Univerzity Palackého. Ze strany univerzity mu však neplyne žádný postih. Není akademické obce univerzity, takže nemůže být dán podnět k projednání případu etickou komisí rektora, ani zahájeno disciplinární řízení. A protože disertační práci obhájil již v roce 2011, nelze zahájit řízení o zneplatnění obhajoby. Univerzita jeho práci prověřila podruhé: když ji  odevzdal, vložila ji programu na odhalování plagiátů Theses, tehdy však nenašla nic podezřelého.

Slovem roku se podle vydavatelů anglického výkladového Collinsova slovníku stalo slovní spojení „klimatická stávka“. Lexikografové slovníku každoročně sledují korpus o 9,5 miliardách slov. Z nich vyberou deset nových a význačných termínů. Klimatická stávka se podle jazykovědců poprvé objevil v roce 2015, rozšiřovat se však začal až v roce 2018, kdy se aktivistka Greta Thunberg rozhodla nechodit v pátek do školy, aby mohla protestovat před švédským parlamentem. Na dalších příčkách se letos umístil také výraz „rewilding“ od slova wild (divoký). Označuje snahu uvést určitou přírodní oblast zpět do původního stavu. Dále „BoPo“, což je zkratka výrazu body positive, jež označuje názor, že by lidé měli být pyšní na svůj vzhled. Lexikografové vybrali také výraz „nonbinary“, který se vtahuje k genderové či sexuální identitě. V žebříčku se rovněž prosadila sociální média se slovem „influencer“.

Z politických výrazů zařadili autoři slovníku do výběru termín „entryists“ pro lidi, kteří vstoupili do politické strany, aby proměnili její směřování. Dalším výrazem je pojem „milkshake“, který neodkazuje jen na mléčný nápoj, ale jako sloveso také na to, když nápoj vrhnete na politického oponenta.  Vybraným termínem je i výraz „brexiety“ odvozený ze slova anxiety (úzkost), který značí znepokojení ohledně brexitu. Tematicky s ním souvisí pojem „cakeism“ odvozený od rčení „have your cake and eat it“, jež má podobný význam jako české „vlk se nažral a koza zůstala celá“.