Informační servis

Turecko a Spojené státy se dohodly na pětidenním klidu zbraní v severní Sýrii. Oznámil to v Ankaře podle agentury Reuters americký viceprezident Mike Pence po jednáních s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Cílem je, aby se z určeného pásma od syrsko-turecké hranice mohli stáhnout bojovníci kurdských milic. Klid zbraní následuje po osmi dnech turecké operace Pramen míru, jejíž cíl byl obdobný - vytlačit kurdské milice YPG od hranic. Americký prezident Donald Trump v reakci na dohodu o příměří slíbil urychlené zrušení sankcí proti Turecku. Představitel Arabsko-kurdské koalice Redur Xelil ujistil, že kurdské jednotky hodlají klid zbraní dodržovat.

Ankara však vzkázala, že dohoda ještě neznamená konec její vojenské operace. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu navíc  upozornil, že Turecko zastaví vojenskou operaci teprve poté, co kurdské milice YPG opustí své pozice a odevzdají těžké zbraně. Dohoda však Turecku neukládá stáhnout své vojáky. Spojené státy souhlasily s tím, že Turecko bude mít pod kontrolou bezpečnostní zónu širokou 32 kilometrů, vedoucí východně od řeky Eufrat až k hranici s Irákem. Çavuşoglu uvedl, že de facto nejde o příměří, ale pouze o přestávku v bojových operacích, která má umožnit Kurdům opustit bezpečnostní zónu. Ankara od počátku tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Prezident Miloš Zeman ve středu v dopise požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby pokračovaly projekty česko-čínské spolupráce. Zmínil například rozvoj přímých leteckých spojení mezi zeměmi nebo obnovení plnohodnotné kulturní spolupráce. Zeman v dopise uvedl, že nemá pochopení pro konání pražských komunálních politiků a že česká vláda plně respektuje politiku jedné Číny. Rada hlavního města Prahy minulé pondělí rozhodla o vypovězení sesterské smlouvy s Pekingem kvůli neochotě čínské strany jednat s pražským vedením o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny.  Zeman v dopise upozornil, že CITIC Dicastal, výrobce hliníkových automobilových součástek, plánuje s firmou Žďas výstavbu nového závodu za osm miliard korun; projekt má vytvořit 500 pracovních míst.

Český prezident se dopisem obrátil také přímo na předsedu představenstva společnosti CITIC Group. Vyzval k dalšímu rozvoji aktiv a aktivit společnosti v ČR včetně pokračování podpory pro fotbalovou pražskou Slavii. Před týdnem Zeman uvedl, že Čína v odvetě za vypovězení smlouvy mezi metropolemi hodlá mimo jiné zastavit financování vršovického klubu, který je čtyři roky v rukou čínských firem.

Británie a Evropská unie se dohodly na podmínkách brexitu. Informovali o tom předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i britský premiér Boris Johnson.  Juncker nový dokument označil za spravedlivý a vyvážený. Podle britského ministerského předsedy jde o dohodu, kterou jeho země získává zpět kontrolu. O dohodě však musí v sobotu na mimořádné schůzi rozhodnout britská Dolní sněmovna. A severoirští unionisté, klíčoví spojenci Johnsonových konzervativců, už uvedli, že smlouvu v její současné podobě nemohou podpořit, protože není v dlouhodobém zájmu Severního Irska. Podmínky odchodu Británie z Evropské unie musí kromě britských poslanců schválit i Evropský parlament. O brexitu ve čtvrtek jedná také summit Evropské unie.

Johnson řekl, že z dohody zmizela „protidemokratická pojistka“. Na rozdíl od takzvané irské pojistky, která byla součástí brexitové dohody předkládané Dolní sněmovně bývalou premiérkou Theresou May, nyní bude mít Severní Irsko „právo ukončit zvláštní ujednání, pokud bude chtít“. Severní Irsko podle dokumentu zůstane v britském celním prostoru, ale bude zároveň vstupním bodem na jednotný trh EU, upřesnil unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier. I když Británie skutečně opustí, musí by obě strany dál jednat o obchodní dohodě. Johnson dlouhodobě tvrdí, že Británie odejde z EU definitivně 31. října, tedy za 14 dní.

Policie navrhla obžalovat bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, jeho bratra a švagrovou z podpory terorismu. Hrozí jim pět až 15 let vězení, uvedl dnes server SeznamZprávy.cz. Žalobce Marek Bodlák z Vrchního státního zastupitelství v Praze o případné obžalobě rozhodne do tří týdnů. Z policejního spisu vyplývá, že Shehadeh řídil komunikaci mezi jednotlivými obviněnými i dalšími lidmi v Sýrii. Údajně se také podílel na cestě tří lidí do Sýrie, z nichž jeden byl později zabit v bojích. Shehadech podle vyšetřovatelů teroristy i financoval, peníze měl získat ze sbírek organizovaných mezi českými a slovenskými muslimy.

Shehadeh je od loňského listopadu ve vazbě. Policie ale neví, kde jsou další dva obvinění. Kriminalisté je stíhají kvůli tomu, že se údajně podíleli na činnosti jedné ze sesterských organizací Al-Káidy v Sýrii. Shehadeh opustil ČR v roce 2017, loni byl dopaden v Jordánsku a převezen zpět do Česka. V květnu jako svědek vypovídal před soudem v případu Slováka Dominika Kobulnického obžalovaného z přípravy teroristického útoku. Shehadeh uvedl, že Kobulnického potkal několikrát v mešitě v Praze. Více se s ním ale nesblížil, protože si myslel, že patří k Bezpečnostní informační službě.

U zemského soudu v Hamburku začal proces s bývalým příslušníkem nacistické ozbrojené organizace SS Brunem Deyem. Třiadevadesátiletý muž je obžalovaný z napomáhání k vraždám 5230 lidí, zejména Židů, v koncentračním táboře Stutthof na severu dnešního Polska. Proces doprovází velký zájem médií, mimo jiné i proto, že vzhledem k věku někdejších nacistů zřejmě půjde o jeden z posledních soudů svého druhu. Proces je plánován do prosince.  Obžalovanému, který ve Stutthofu působil jako dozorce, v době činů, ze kterých se zodpovídá, bylo 17 let, jeho případ tak rozplétá soud pro mladistvé. K soudu se dostavil na kolečkovém křesle a obličej si zakrýval červenými deskami.

Podle státního zastupitelství byl Dey v koncentračním táboře Stutthof nedaleko Gdaňsku coby dozorce nasazen od srpna 1944 do dubna následujícího roku a při plnění svých povinností „usnadnil zákeřné a příšerné usmrcování zejména židovských vězňů“. Vyučený pekař nepopírá, že v koncentračním táboře působil, ale odmítá vinu. Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu a pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 tisíc lidí. Ve Stutthofu byli vězněni mimo jiné Poláci, sovětští váleční zajatci a Židé, kteří zde byli systematicky zabíjeni, součástí zařízení byla i plynová komora. Německo po usvědčení dozorce z vyhlazovacího tábora Sobibor Johna Demjanjuka v roce 2011 vystupňovalo své úsilí o stíhání dalších lidí, kteří se na nižších úrovních na hromadném zabíjení podíleli třeba jen nepřímo.

Nejcennější značkou světa zůstává Apple. Její hodnota se zvýšila o devět procent na 234 miliard USD. Také další tři příčky patří technologickým značkám, jsou to Google, Amazon a Microsoft. Vyplývá to z žebříčku stovky nejcennějších značek světa, který ve čtvrtek zveřejnila výzkumná společnost Interbrand. Celková hodnota všech značek v žebříčku stoupla o 5,7 procenta na 2,13 bilionu USD.

Celkem 26 značek vykázalo dvouciferný procentní růst hodnoty. Nejrychleji rostoucím se stal sektor luxusu. Hodnota devíti jeho značek, jako Gucci, Louis Vuitton nebo Chanel, se meziročně zvýšila o 11 procent. Z jednotlivých značek nejvíce vzrostla hodnota Mastercardu, o 25 procent. Polovinu značek v první desítce tvoří technologické. Letos však vypadl z první desítky Facebook, nahradil ho Disney. Nováčky v žebříčku jsou firma Uber na 87. místě a LinkedIn na 98. příčce. Mezi 100 nejhodnotnějších značek se po šesti letech vrátil také Dell.

Společnost Interbrand do výpočtu hodnoty značek zahrnuje například finanční výsledky produktů a služeb nabízených pod danou značkou či vliv značky na zákazníka. Žebříček 100 nejhodnotnějších značek sestavuje již 20 let. Od počátku se v žebříčku do dnešního dne udrželo jen 31 značek, včetně Disney, Nike a Gucci. Naopak z žebříčku vypadlo 137 značek, včetně Nokia a MTV. Coca-Cola a Microsoft jsou pak jedinými značkami, které se po celou dobu udržely v první desítce.