Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Jourová bude v Komisi dohlížet na dodržování hodnot EU

Ursula von der Leyen oznamuje návrh složení nové Komise • Autor: REUTERS
Ursula von der Leyen oznamuje návrh složení nové Komise • Autor: REUTERS

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen představila svůj tým komisařů. Češka Věra Jourová dostala na starost dohled nad naplňováním hodnot Evropské unie a transparentnost, zároveň bude místopředsedkyní nové evropské „vlády“. V komisi, která se ujme úřadu 1. listopadu, zasedne 14 mužů a 13 žen. EK má mít celkem osm místopředsedů; Jourová bude mezi těmi řadovými , stejně jako např. slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič. Posty výkonných místopředsedů pak budou zastávat Frans Timmermans (Nizozemsko), Margrethe Vestager (Dánsko) a Valdis Dombrovskis (Lotyšsko). Celkově v Komisi bude  a 13 žen.

Jourová v předešlém funkčním období dohlížela na spravedlnost, rovná práva mužů a žen a ochranu spotřebitele. Ještě před oznámením se spekulovalo, že by mohla mít na starosti dodržování zásad demokracie a právního státu. Nakonec však toto portfolio bylo přiděleno Didieru Reyndersovi za Belgii, jenž zároveň bude zodpovídat i za spravedlnost. Premiér Andrej Babiš umístění Jourové komentoval jako velmi úspěšné, naopak předseda ODS Petr Fiala uvedl, že její nové portfolio nemá žádný reálný vliv.

Lobbista Dalík požádal o propuštění z vězení

Marek Dalík • Autor: Profimedia, MFDNES + LN
Marek Dalík • Autor: Profimedia, MFDNES + LN

Lobbista Marek Dalík si podal žádost o podmíněné propuštění z vězení, jako první informaci uveřejnil web Aktuálně.cz, následně ji ČTK potvrdila předsedkyně Okresního soudu Znojmo Lenka Krčálová. Dalík si v znojemské věznici odpykává pětiletý trest za podvod při nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu, nyní má za sebou polovinu trestu. Původně měl jít Dalík do vězení na čtyři roky za to, že si v roce 2007 při neformální schůzce týkající se nákupu pandurů řekl o úplatek půl miliardy korun pro někoho z české vlády. Tento rozsudek byl však zrušen a Nejvyšší soud nakonec přitížil Dalíkovi o rok. Podle soudu chtěl tajemník premiéra Mirka Topolánka ze zbrojařů vylákat peníze tím, že podvodně předstíral, že má vliv na ministry.

Ačkoliv Dalíkův podnět dorazil na soud teprve v pondělí, už má přidělenou spisovou značku a určeného soudce. O možnosti předčasně opustit vězení bude rozhodovat soudce Miroslav Nahodil. V případě trestů od pěti do desíti let zákon dovoluje, aby si odsouzený řekl o podmíněné propuštění právě po absolvované půli trestu. Lobbista využil nejbližšího možného termínu. Šance nejmocnějšího zákulisního hráče tuzemské politické scény minulé dekády jsou otevřené. Pozici mu může vylepšit to, jak se postavil k pětimilionové pokutě, kterou mu soud vedle uvěznění určil. Podle všeho už ji bez průtahů uhradil.

Benešová nevyhoví Rekonstrukci státu ohledně novely

Exministryně spravedlnosti Marie Benešová
Exministryně spravedlnosti Marie Benešová

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nevyhoví požadavkům Rekonstrukce státu ohledně přijetí poslanecké novely zákona o státním zastupitelství ani ohledně zavedení směrnice, která by upravila výběrová řízení soudních funkcionářů. Protikorupční organizace sdružené v Rekonstrukci státu sepsaly dokument nazvaný Sedm pojistek pro nezávislost justice. Jejich zástupci pokládali úterní jednání za poslední příležitost, jak apelovat na ministerstvo, aby přijalo novelu předloženou Piráty, ODS a lidovci. V platnost tak podle všeho vstoupí vládní návrh zákona, který nyní bude posuzovat legislativní rady vlády.

Tento návrh přitom kritizoval i nejvyšší státní zástupce a platforma ho označuje za alarmující. Podle ní norma zvyšuje vliv ministerstva na soustavu státního zastupitelství, a to například prostřednictvím výběrových komisí pro posty vedoucích státních zástupců. „Žádná záruka přijetí pojistek do konce letošního roku zde není. Paní ministryně vyloženě odmítla přijetí úzké poslanecké novely zákona o státním zastupitelství. Tahle cesta zřejmě padá, pokud ministerstvo spravedlnosti nebo vládní strany ten postoj nepřehodnotí,“ uvedl po schůzce Josef Karlický. Zástupci platformy tak po schůzce řekli, že chápou, pokud budou pokračovat protesty veřejnosti za nezávislost justice.

Tálibán varoval, že mírové rozhovory vymění za boj

Ilustrační foto • Autor: Getty Images
Ilustrační foto • Autor: Getty Images

Islamistické hnutí Tálibán varovalo, že bude v Afghánistánu pokračovat v bojích, pokud Spojené státy ukončí mírový dialog s povstalci. Tálibán tak reagoval na pondělní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil mírové rozhovory za mrtvé. „Měli jsme dvě možnosti, jak ukončit okupaci Afghánistánu - buď svatou válku a boj, nebo jednání a rozhovory. Jestli chce Trump rozhovory zastavit, nastoupíme tu první cestu a on bude brzy litovat,“ uvedl jejich mluvčí. Zástupci Tálibánu vedli v posledních měsících jednání s představiteli americké vlády o podmínkách ukončení téměř dvacetileté války v zemi. Minulý týden oznámili, že dohoda je těsně před podpisem. Zároveň ale Tálibán pokračoval v násilnostech v Afghánistánu.

Trump po jednom z útoků z minulého čtvrtka rozhovory zrušil a odvolal i tajné víkendové setkání v Camp Davidu, kde se měl odděleně sejít s představiteli Tálibánu a s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Návrh dohody počítal mimo jiné s příměřím a postupným stažením amerických sil z Afghánistánu výměnou za slib Tálibánu, že neumožní, aby byla tato země využívána k plánování útoků na USA a jejich spojence.  Americký velitel Kenneth McKenzie v pondělí řekl, že Spojené státy nyní pravděpodobně vystupňují tempo svých operací v Afghánistánu v odpovědi na násilnosti povstalců.

Novináři Le Monde žádají od Křetínského zaručení nezávislosti

Daniel Křetínský • Autor: Profimedia, MFDNES + LN
Daniel Křetínský • Autor: Profimedia, MFDNES + LN

Novináři francouzského deníku Le Monde v úterý v otevřeném dopise vyzvali akcionáře a českého miliardáře Daniela Křetínského, aby jim písemně zaručil vydavatelskou nezávislost.  Prohlášení podepsalo přes 460 novinářů, svůj podpis připojil i jeden z majoritních vlastníků Xavier Niel. Novináři ze skupiny Groupe Le Monde o stejnou garanci do 17. září žádají i dalšího z akcionářů Matthieua Pigasseho a hlavně jeho obchodního partnera Křetínského, který deník spoluvlastní od loňského října. Novinářům vadí, že se Křetínský stal spolumajitelem skupiny bez konzultace se sdružením novinářů, zaměstnanců a čtenářů, které kontroluje 25 procent kapitálu deníku. Podpis je pro Křetínského příležitostí ukázat, že jeho činy odpovídají jeho slovům, píší novináři. Křetínský minulý týden v Paříži prohlásil, že investice do jednoho z nejvýznamnějších francouzských listů je motivována ambicí podpořit tradiční žurnalistiku a boj proti populismu.

Obavy o nezávislost redakce vyvolalo jednání Křetínského a Pigasse o odkoupení podílu ve společnosti Le Monde Libre, která má kontrolu nad 75 procenty kapitálu deníku. Křetínský minulý rok investoval i do dalších francouzských médií, letos jeho firma letos odkoupila dvě francouzské uhelné elektrárny a podíl v maloobchodní skupině Casino. Začátkem září uvedla francouzská média v čele s Le Monde, že Křetínský se od roku 2016 scházel s francouzskými politiky, aby lobboval za možnost investovat do polostátní energetické firmy EDF. Tato zjištění odporují jeho opakovaným tvrzením, že jeho následné investice do francouzských médií nesouvisejí se zájmem o tamní energetický sektor, zdůrazňuje list.

CIA měla v Kremlu deset let špiona, píše americká CNN

Putin a Trump ve Vietnamu • Autor: REUTERS
Putin a Trump ve Vietnamu • Autor: REUTERS

Spojené státy před dvěma lety z Ruska vyvezly vysoce postaveného kremelského úředníka. Podle CNN, která informaci uveřejnila s odvoláním na hodnověrné zdroje, šlo o špiona, který byl nejvýše postaveným agentem CIA v Kremlu. Američanům měl přinášet informace z blízkého okolí prezidenta Vladimíra Putina a poskytovat fotokopie přímo z jeho pracovního stolu. Televize sice neuvedla jeho jméno, avšak podle ruských médií šlo o Olega Smolenkova - spolupracovníka Putinova poradce pro zahraniční politiku Jurije Ušakova.

Jako špion měl fungovat deset let. Zpět z Moskvy do USA byl dopraven kvůli obavám z vyzrazení. Ty vyvolala schůzka amerického prezidenta Trumpa s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v květnu 2017, při níž šéf Bílého domu hovořil o tajných informacích o takzvaném Islámském státu v Sýrii, které CIA dostala z Izraele. Americká rozvědka proto učinila přesun špiona jako opatření, že by kvůli Trumpově výřečnosti mohl být ohrožen. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov potvrdil, že Smolenkov v roce 2016 pracoval v prezidentské kanceláři, ale „před několika lety“ byl propuštěn. Důvody nezmínil. O tom, že by byl Smolenkov vyzvědačem, prý Kreml neví - a nezná prý ani místo, kde pobývá.

List The New York Times napsal, že ruský špion byl pro USA zvlášť cenný v době, kdy se Rusko začalo vměšovat do amerických prezidentských voleb. Jeho informace byly klíčové pro zjištění, že vměšování nařídil a organizoval sám Putin. List zdůraznil, že život ruského agenta je v ohrožení, a proto neuvedl jeho jméno ani místo pobytu v USA. Ruský list Kommersant ale v úterý uvedl, že Smolenkov v červnu 2017 odjel s rodinou na dovolenou do Černé Hory a tam beze stopy zmizel.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].