Informační servis

Vláda britské premiérky Theresy May ustála hlasování o důvěře. Pro vyslovení nedůvěry vládě v Dolní sněmovně hlasovalo 306 poslanců. Vládu naopak podpořilo 325 zákonodárců. K vyslovení nedůvěry bylo potřeba 318 hlasů. Hlasování se konalo na návrh opozičních labouristů poté, co v úterý parlament jednoznačně odmítl dohodu o odchodu Británie z Evropské unie. Mayovou kromě její Konzervativní strany podpořila také severoirská Demokratická unionistická strana, která podporuje její menšinový kabinet.  Premiérka

vzápětí po hlasování řeklaa, že vláda bude nadále pracovat na uskutečnění odchodu Británie z EU. Vybídla stranické předáky a představitele parlamentu k zahájení rozhovorů o této záležitosti už ve středu večer. Šéf labouristů Jeremy Corbyn však upozornil, že jednání s premiérkou mohou pokročit pouze v případě, že vláda smete ze stolu možnost brexitu bez dohody.  Premiérka také zopakovala svá dřívější slova, kdy uvedla, že existují pouze dva způsoby, jak se vyhnout takzvanému tvrdému brexitu .„Prvním je souhlasit s dohodou, druhým je zrušit článek 50,“ řekla premiérka s odkazem na článek lisabonské smlouvy.

Osmnáctiletá Saúdka  má za sebou drama, které svět sledoval na sociálních sítích, a ty ji také zachránily, když se zabarikádovala v hotelu a odmítla vyjít ven. Poté, co získala azyl v Kanadě, poprvé promluvila s novináři. Konkrétně s australskou stanicí ABC, kam měla vízum a původně tam mířila. Během přestupu v Bangkoku jí ale thajské úřady sebraly pas a hrozila jí deportace. V reakci se tedy zavřela  v hotelu na letišti a informovala o tom svět.

„Rozhodla jsem se, že radši ukončím svůj život, než abych byla donucena vrátit se do Saúdské Arábie,“ řekla v rozhovoru. Studovala prvním rokem na univerzitě, její otec je guvernérem. „Nemohla bych si vzít muže, kterého bych chtěla. Bez povolení jsem nemohla ani do práce,“ vyprávěla. Otec ji zbil a zamkl v pokoji například jen kvůli tomu, že si ostříhala vlasy. Když se dostala do Kanady, rodina se jí kvůli „urážlivému a hanebnému“ chování zřekla. „Doufám, že můj příběh povzbudí další ženy, aby byly statečné,“ přeje si Kunún. „Také doufám, že dá podnět ke změně.“

Vláda chce pomoci samoživitelům, kterým bývalý partner neposílá peníze na dítě. Slíbila předložit zákon, podle něhož by alimenty hradil stát a po neplatičích je pak vymáhal. Koalice ANO a ČSSD se ale neshodne, jak široká má být skupina, která bude mít na takzvané zálohové výživné nárok. Štědřejší varianta, k níž se přiklání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), zatím podporu nemá.

Alimenty svým dětem podle Asociace neúplných rodin dluží zhruba 115 tisíc lidí, celkový dluh se blíží deseti miliardám korun. V sedmi procentech případů jde o chronické neplatiče. Pouze pětina případů se podle asociace vyřeší exekucí, 12 procent je za současné legislativy neřešitelných. Koalice se k prosazení zákona o zálohovém výživném zavázala při svém vzniku. Teď pracuje se dvěma variantami. Podle jedné by na výživné od státu měly nárok jen domácnosti s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Například v případě osamělého rodiče s pětiletým dítětem činí životní minimum 4880 korun. Druhá verze návrhu s žádným stropem nepočítá, dosáhli by na ni všichni samoživitelé.

Nemocnice Na Bulovce je ve špatném stavu, zejména pavilony neurologie, oční ambulance, urologie či onkologie potřebují rekonstrukci či modernizaci. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) má však radikálnější plán: chce, aby se nemocnice přesunula ze sto let starých budov do nového areálu, který by vznikl v pražských Letňanech. Systém pavilónů je podle něj dávno přežitý, současným trendem je jednolitý blok. Navíc Letňany by podle primátora byly díky stanici metra lépe přístupné než Bulovka.

Podle primátorova odhadu by nová nemocnice vyšla na osm a půl miliardy korun, které by platil stát – protože právě on Bulovku provozuje. Ministerstvo zdravotnictví takovou možnost nezavrhuje. Jenže plánovaná nemocnice kříží plány premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Ten by viděl na stejném místě raději komplex pro víc než deset tisíc úředníků, kam by se přesunula některá ministerstva. Praha to nicméně zatím odmítá. „Já naprosto chápu pana premiéra, že usiluje o pohodlí svýc úředníků a chce jim dopřát nové budovy v Letňanech,“ řekl Hřib. „Věřím, že on zase chápe mě, že chci primárně komfort pacientů pražských nemocnic.“

„Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, které výrazně ovlivní českou mediální, politickou i byznysovou scénu. Nenechte si ujít prohlášení, které učiní zítra ve 20:05 v pořadu Moje zprávy na TV Barrandov. Buďte u toho!“, objevilo se v úterý na twitterovém účtu TV Barrandov. Podle Info.cz Soukup chystá kandidaturu do Evropského parlamentu a jeho pořady skončí.

To, zda Soukup oznámí svou kandidaturu do europarlamentu, zatím nicméně není jasné. Jeho ambice stát se europoslancem se projevily již v roce 2009, kdy neúspěšně kandidoval za Demokratickou stranu zelených. Získal 72 preferenčních hlasů a strana získala ve volbách 0,62 procent. Portálu iDNES.cz se informace od Jaromíra Soukupa ani od jeho tiskové mluvčí ověřit nepodařilo. Pokud by se informace potvrdila, budoucnost televize Barrandov není jistá. Soukup se výrazně podílí na obsahové struktuře vysílání, moderuje  jedenáct pořadů. Pravděpodobně by muselo dojít k výrazné obměně celého vysílání.

Severní magnetický pól Země se pohybuje a nepředvídatelně se přesouvá z oblasti kanadské Arktidy směrem na Sibiř. Cestuje dokonce tak rychle, že nejnovější současný model zemského magnetického pole z roku 2015 už neplatí. Původní model z roku 2015 měl vydržet až do roku 2020, ale změny jsou tak rychlé, že už není možné ho používat. „Ta chyba se stále zvětšuje,“ uvedl pro odborný časopis Nature expert na geomagnetismus Arnault Chulliat.

Kvůli nebývale rychlému pohybu pólu chtějí vědci urychleně přijít s novým modelem; původně měl vyjít v polovině ledna, ale nakonec se objeví nejdříve na konci ledna – příčinou zdržení je právě probíhající americký shutdown.