Ve frontě na smrt

Sedm měsíců se ve Spojených státech nesmělo popravovat. Minulý týden se mašinérie exekucí zase rozběhla a popravčí budou v příštích měsících dohánět odloženou „práci“ uplynulého půlroku.

Kati z celé země čekali na stanovisko Nejvyššího soudu, který měl rozhodnout, zda poprava smrtící injekcí – nejčastěji užívaný způsob exekuce v zemi – neodporuje americké ústavě. Ta totiž zakazuje „kruté a nezvyklé tresty“. Soudci však v dubnu poměrem sedmi hlasů ku dvěma rozhodli, že smrtící injekce mezi takové tresty nepatří a zamítli tak loňskou žalobu dvou odsouzenců na smrt.

Při popravě injekcí se do žíly odsouzeného vstříkne směs tří chemických látek. První má trestance zbavit vědomí, druhá vede k ochabnutí svalů a třetí způsobí zástavu srdce. Při špatném podání (injekci stojící údajně kolem 90 dolarů dnes obvykle podává speciální stroj) však může dojít k tomu, že je odsouzenec při vědomí i ve chvíli, kdy dojde k selhávání orgánů. Čeká ho pak bolestivý, dlouhé minuty trvající beznadějný boj se smrtí. Zděšení a žalobu u Nejvyššího soudu vyvolala poprava Angela Díaze z prosince roku 2006, kdy muž odsouzený za loupežnou vraždu umřel až po 34 minutách utrpení.

Několik amerických států teď musí dohánět skluz (již vloni v USA došlo k nezvykle nízkému počtu 42 poprav, ze dvou třetin ve státě Texas; bylo to nejméně od roku 1994) a proto hned po soudním rozsudku naplánovaly termíny exekucí čtrnácti odsouzenců. První přišel na řadu minulý týden ve státě Georgia William Lynd, odsouzený v roce 1990 za vraždu své přítelkyně.

Odpůrci trestu smrti doufají, že nová vlna poprav (odhaduje se, že jich do konce roku proběhne padesát až šedesát) v příštích měsících v Americe vyvolá opětovnou debatu o tomto způsobu vykonávání „spravedlnosti“. Ve frontě na smrt v amerických věznicích čeká 3263 lidí, v průměru před trestem stráví ve svých celách více než deset let. Testy DNA v minulosti prokázaly nevinu více než stovky odsouzenců na smrt, někteří z nich na vykonání trestu čekali desítky let. Nové studie navíc prokázaly rasismus soudců při udělování trestů, o kterém se již dlouho spekulovalo. Černochovi za vraždu hrozí smrt spíše než bělochovi; zavraždění bělocha je trestáno přísněji než zavraždění černocha.

Zatímco američtí aktivisté očekávají alespoň debatu o nejvyšším trestu, rozhodlo se ho nedávno zrušit několik zemí, které v minulosti úctou k lidským právům neprosluly – Uzbekistán (ovládaný ex-komunistickým diktátorem), Rwanda (kde podle Amnesty International stále dochází k mimosoudním vraždám vládními složkami, stejně jako v řadě jiných zemí, které trest smrti oficiálně zrušily) a Albánie. Trest smrti teď odmítá 135 z 197 států světa, ve srovnání se 105 státy před deseti lety. Jediné významné demokracie, kde se v novém tisíciletí popravovalo jsou Indie, Japonsko a Spojené státy.