0:00
0:00
16. 10. 20092 minuty

V pohybu

Ne že by „Goťákovy“ hitovky nebyly podobně ohavným dědictvím normalizace. Ale srovnávat „zlatý hlas z Prahy“ s odkazem architekta Karla Pragera, to se dá jen v hodně velké nadsázce.

Jan H. Vitvar Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Právě k ní se uchýlil tým kolem hiphopera Vladimíra 518, když v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu minulé úterý předvedl svou audiovizuální kompozici SPAM – Karel Gott Prager. Symbolicky v budově někdejšího federálního shromáždění u Muzea, jednoho z pověstných architektonických monoklů, které Prager svou pěstí nasázel do tváře historické Prahy.

↓ INZERCE
Jan H. Vitvar Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

V tomhle ohledu je na tom mnohem hůř než Gott, jeho stavby se nedají vypnout, nejdou ignorovat, člověk se s nimi prostě nějak musí vyrovnat. Byť už je jejich autor pár let po smrti. Prager byl svého druhu vizionář, snílek, který byl přesvědčený o tom, že budova se má stavět bez ohledu na to, co stojí kolem ní. A ve své době o tom dokázal přesvědčit podobně smýšlející jedince. Takhle v Praze vznikla mimo jiné jakási svatá trojice víry v brutální architekturu: Federál, Nová scéna a Komerční banka na Smíchově. Vladimír 518 spolu s 

Ondřejem Anděrou

Davidem Vrbíkem

tyhle stavby použili jako vizuální podkres pro svou neméně hrubou hudební podívanou, jako tepající zlověstná znamení, jež z projektoru jezdila po stěnách haly, kterou Prager navrhl pro potřeby komunistických poslanců. A která teď byla návštěvníky sympaticky natřískaná do posledního místa. Byl to docela drsný večer, vlastně ještě že trval jenom hodinu.

Ale v těkavém pohybu nebyl minulý týden jen festival 4 + 4 dny, ale i souběžně běžící bienále Industriální stopy. Ještě o víkendu sklízel ředitel kanalizační čističky v Bubenči Martin Holota pochvaly zahraničních účastníků konference, jak se Ekotechnickému muzeu daří v Česku propagovat stále opomíjený industriál (ten chtěl mimochodem Prager ve svém naštěstí nerealizovaném návrhu přestavby Smíchova úplně vymazat z mapy). No a v pondělí dostal Holota z muzea výpověď. Ano, ten Holota, kterého nedávno za jeho koncepci muzea tenhle časopis zařadil do rubriky Úspěch. Správní rada měla jiný názor, prý pořádá příliš nevýnosných a nevýrazných akcí. Čímž ale asi těžko mohla myslet třeba letošní projekt Petra NiklaLabyrint světla, na který se do čističky hrnuly davy. No, musel to být pro Holotu taky moc pěkně brutální večer.

Glosa převzata z Respektu 43/09. 


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].