Rozvoj sportovního ducha, placený v Česku čím dál častěji z bruselských peněz, může mít i hodně bizarní rozměry. Ještě loni se třeba dalo po obou březích řeky Jizery mezi Turnovem a Dolánkami v klidu bloumat po romantické pěšině. Potom ale město dostalo evropské peníze, lesní cestu podél levého břehu vyasfaltovalo, a teď máte co dělat, abyste se vyhnuli desítkám cyklistů a bruslařů, kteří podle odhodlaných výrazů ve tvářích trhají jakési osobní rekordy.
„Obyčejných“ turistických stezek, kde se můžete jen tak procházet nebo jezdit na kole po jehličí a zdolávat kořeny, ubývá. Městští a státní úředníci mají jasnou představu o té správné „rekreaci“ v přírodě. S podporou evropských fondů na rozvoj turistiky se rozhodli nalít miliony tun asfaltu do českých lesů a zvýšit tak komfort výletníků.
Zatím poslední příklad se týká „jedné z nejluxusnějších českých cyklostezek“, jak nazvala v nedávném šotu Česká televize cestu pro kolaře, jež má spojit České Budějovice s Týnem nad Vltavou. Buldozery tu mají vzít útokem i divoký kaňon Vltavy u Hluboké, což zdejší ochranáři považují za „zločin na přírodě“. Jihočeský kraj tam schválil stavbu tři kilometry dlouhé a čtyři metry široké asfaltové cyklostezky podél dosavadní turistické pěšiny, které bez problémů využívají pěší, jen pro kolaře je kvůli kopcovitému terénu sjízdná jen s obtížemi.
Nesouhlas Agentury ochrany přírody a nevládní organizace Calla, kterým přišlo nesmyslné kvůli cyklistům kácet desítky dubů či habrů a zničit jedinečnou podobu zdejšího „suťového“ lesa plného stále vzácnějších živočichů a rostlin, úředníci hodili pod stůl. Z nového úseku dálnice pro cyklisty, kudy vedle sebe pohodlně projedou i dvě auta, mají radost nejen silničáři, ale také Nadace Jihočeské cyklostezky, které dnes bez problémů fungující cyklostezka na opačném břehu Vltavy připadala málo atraktivní. Výjezdu asfaltérských strojů do vltavského údolí mohli zabránit státní lesníci, kterým patří zdejší obora. Tou vede několik asfaltek, po kterých by cyklisté mohli úsek přejet. Majitelé obory tam ale kolaře nechtějí – raději souhlasili s posunutím plotu obory, aby planýrování zdejší krajiny mohlo nerušeně proběhnout.
Podle Vladímíra Molka ze sdružení Calla jde o střet zájmů (lesníci by podle něj měli hájit zájmy přírody, a ne stavebníků), možná ale jde spíš o střet civilizací. Když jsem se loni ptal jednoho muže z rozvinutého Bavorska, který spokojeně žije a podniká na Tachovsku, jestli mu u nás přece jen něco nechybí, vzpomněl si právě na nedostatek asfaltu v české přírodě: „Po vašich lesích se skoro nedá chodit, je to strašně nepohodlné.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
