Dobrý rozsudek
Až budete chtít příště v internetové debatě někomu vynadat, je dobré vážit slova. Česko má totiž po minulém týdnu za sebou prvního odsouzeného blogera za urážky člověka, který se s ním zapojil do diskuse.
Až budete chtít příště v internetové debatě někomu vynadat, je dobré vážit slova. Česko má totiž po minulém týdnu za sebou prvního odsouzeného blogera za urážky člověka, který se s ním zapojil do diskuse. Slovní výměna se odehrála na Respekt.cz a její soudní dohra vyvolala obavy o svobodu slova. Podrobnější pohled ale ukazuje, že zbytečně. Zatím nepravomocný rozsudek Martiny Štolbové může spíš sloužit jako příklad dobré soudcovské práce.
Odehrálo se to loni v srpnu. Michal Matoušek tehdy napsal na svůj blog další z textů a pod ním se tradičně začaly objevovat ohlasy. Jeden z nich přidal i právník Martin Ondreját a nesl nepřehlédnutelné rysy rasismu. „Když si potomek, dejme tomu syn, přivede domů přítele, feťačku, kriminálnici nebo echtovní cikánku, tak máte zaděláno na problémy do konce života…“ Matouška názor rozčílil a ve své odpovědi prohlásil, že se mu Ondreját „vyblil pod text“, že má „rasistický rypák“ a že je „puncovaný blbec“.
Internet platí za svébytný prostor svobodného vyjadřování a vulgární výrazy či urážky jsou tu běžné. Obvykle ale padají anonymně nebo je každý přejde. Ondreját však podal žádost o omluvu k soudu a ten ji přijal.
Teď je spor o to, zda za urážky v internetových diskusích mají padat tresty, nebo ne. Kritici rozsudku namítají, že expresivní výroky k internetu patří. To je fakt, proč by ale měl mít internet extra postavení, kde se zájemci nemohu domoci omluvy, pokud o ni stojí? A za další: proč bychom měli bojovat za vznik místa, kde lidé nemají odpovědnost za to, co z jejich úst či klávesnice vyjde?
Pražská soudkyně Martina Štolbová prohlásila, že spor naráží na dvě ústavní práva, která jdou často proti sobě: právo na svobodu projevu a právo na ochranu cti. Nakonec ve svém rozsudku zvolila elegantní řešení. Dala za pravdu Ondrejátovi v tom, že se cítí poškozený urážkami, a nařídila Matouškovi písemnou omluvu za „veřejné, sprosté osočení“. Ovšem pouze omluvu neveřejnou, dopisem. Soudkyně však dala zčásti za pravdu i Matouškovi: Ondrejátovy výroky podle ní rasismem zavánějí a Matoušek tedy měl ke svému rozčilení důvod. Ondreját si tak musí sám zaplatit své soudní výdaje a nedostane se mu speciálního omluvného textu na Matouškově blogu ani omluvy za „neoprávněné nařčení z rasismu“.
Ptají-li se teď nervózně internetoví vizionáři, jak rozsudek ovlivní další podobu blogerských debat, dá se odpovědět, že horší, než je to dnes, by to po výnosu soudkyně Štolbové být nemělo. A možné zavalení soudů malichernými žalobami? Věřme ve zdravý rozum.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].