Detektivky bez konce

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká v rozhovoru pro aktuální Respekt říká, že vyšetřování „korupční aféry biolíh“ – jak ji překřtila média – stále pokračuje. To je překvapení. S ještě větším úžasem konstatujeme, že se nedá zjistit, kdo v jejím vyšetřování pokračuje a co se vlastně vyšetřuje. Spis možná dodnes leží na některém ze státních zastupitelství. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který se aférou zabýval, je dnes mimo hru.

Scénář dalšího pátrání se dá předvídat, vše skončí v nejasných a rozmazaných konturách. Tak jako se to ostatně stalo v desítkách podobně významných kauz. Je to už víc než deset let, co tehdejší předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl pronesl v rozhovoru s autorem tohoto textu větu kritizující média. „Vždy, když se začne něco důležitého vyšetřovat, jsou toho plné noviny, ale dál už to nesledujete a výsledek soudního rozhodnutí je zastrčen někde na páté straně,“ řekl tehdy.

Už tehdy – a platí to dodnes – se ale nedalo sledovat, jak na závažných případech pracuje policie, státní zástupci, jak je projednávají soudy. Zůstávali jsme bez informací. Kde skončily tunely v Bance Bohemia? Aféry kolem Motoinvestu vyšuměly, právní kvalifikace případu od státního zástupce Augustina Hrbotického byly ostatními právníky považovány za příliš odvážné a k soudu se nedostaly. Jak dopadlo stíhání Baraka Alona nevíme, a nikoli proto, že bychom se nezajímali. IPB, Setuza, vyšetřování možné korupce kolem pronájmu gripenů, úplatků při privatizaci Unipetrolu. Kde ty případy dnes jsou?

Tato praxe, kdy evidentně po nějakém tlaku politiků jsou zjištěná fakta ztracena v síti právních dohadů, neschopnosti policie nebo státních zástupců říci, jaký zločin byl vlastně spáchán, už musí konečně přestat. Není přece přípustné, když se novinář zeptá policisty na pokračování pátrání kolem toku peněz z černého konta ODS (to vyšetřování opravdu ještě po těch letech nebylo ukončeno), aby dostal odpověď, že se policista nepamatuje, protože už dva roky čeká na nějaký odborný osudek a od té doby se do spisu nepodíval.

Bohužel ke změně nestačí jen tlak veřejnosti – ten je minimální, tady musejí chtít sami policisté a státní zástupci. Nemohou sledovat rty politiků a plnit jejich třeba jen náznakem vyslovená přání. Situace je vážná, neschopnost úřadů vymáhat v Česku právo kritizuje už Světová banka a opakovaně Evropská unie.

Motejl měl vlastně pravdu, média příliš neinformují o konci případů, které na počátku plnily hlavní stránky. Ale to by tu nějaké zřetelné konce musely být.