Chmury před Kodaní
Nejedny oči upínající se v pondělí k New Yorku musely jen nervózně zamrkat. Tamní summit OSN měl jasně naznačit, čeho se můžeme dočkat za necelé tři měsíce v Kodani, kde mají světoví státníci schválit nový plán boje proti klimatickým změnám. Očekávání jsou veliká, klíčový hráč v podobě USA jasný. A nutno uznat, že naděje směřující k dánské schůzce dostaly po pondělku pořádně na frak.
Špatnou náladu nepřinesl nikdo jiný než americký prezident Barack Obama. Jak známo, k dosavadním pokusům světových mocností zaškrtit rostoucí znečištění ovzduší (a s ním související skleníkový efekt) se USA stavěly až dosud zády. Od Obamy se nečekalo nic menšího, než že přehodí na zcela opačnou kolej a dostane Ameriku do čela zemí usilujících o ještě prudší snižování emisí CO2, než které určoval dosud platný Kjótský protokol.
Nestalo se a americký prezident se v pondělí omezil na pouhé konstatování, že proti změnám klimatu „je potřeba bojovat“. Jak, to už ale nevysvětlil. Podle některých komentátorů je to jasný signál toho, že prezident nemá pro žádný kodaňský obrat podporu ve vlastním parlamentu a prosincová schůzka skončí fiaskem.
Role USA je totiž skutečně klíčová. Pokud se ke snižování emisí nezaváží Američané, je téměř vyloučené, že by něco podobného udělala Čína, Indie či většina dalších rozvojových zemí, kde dnes průmysl roste mílovými kroky.
Rizika scénáře, kdy se přístup nezmění, jsou přitom obrovská. Podle posledních odhadů OSN bude například rozvojový svět potřebovat minimálně sto miliard eur ročně na to, aby se klimatickým změnám v podobě rostoucí teploty, častých záplav nebo hurikánů přizpůsobil. Pokud se státy nezaváží ke snižování emisí, může to být i násobně víc.
To, kdo by z neschválení přísnějších pravidel boje se změnou klimatu zřejmě jako jediný profitoval, je přitom stále jasnější. Prakticky všechny návrhy zabývající se snižováním emisí počítají s omezením dodávek ropy a zemního plynu. V kurzu mají být naopak stále dokonalejší solární panely, podpora rozvoje elektromobilů, energetická samostatnost domácností.
Nic z toho se nelíbí zemím jako Rusko, vydělávajícím na dodávkách tradičních fosilních paliv. Po pondělním summitu se zdá, že kodaňská dohoda je opět o něco vzdálenější a navrch mají zastánci starého světa – kromě Rusů například i český prezident Václav Klaus. Ale nepředbíhejme, do prosince se může ještě řada věcí změnit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
