2678-mobr-cina-mleko-foto-ctk.jpg
2678-mobr-cina-mleko-foto-ctk.jpg • Autor: ČTK

Když na počátku září informovala média poprvé o zdravotních dopadech čínského mléka pro děti kontaminovaného melaminem, zdálo se, že jde jen o menší krizi vyvolanou nedbalostí jednoho či dvou výrobců.

K dnešnímu datu však přesáhl počet nemocných dětí již padesát tři tisíc a vyžádal si čtyři oběti. Případy zdravotních potíží kojenců byly hlášeny také z Tchaj-wanu a Hongkongu. Evropská unie a některé africké a asijské země už zakázaly nebo omezily dovoz čínských mléčných produktů.

Čínské úřady provedly v reakci na odhalení případu médii a ve snaze zvládnout následnou paniku spotřebitelů razii na farmách a ve výkupnách mléka a zatkly 22 zaměstnanců. Přitom odhalily, že přidávání melaminu nebylo jen izolovaným případem, ale široce rozšířenou praxí. Tomu nasvědčuje i zabavení neuvěřitelných 220 kg melaminu.

Začarovaný kruh

Ačkoliv skandál začal v severovýchodní provincii Hebei, krize ukazuje na vážnější problém celého čínského potravinářství. Například loňská kauza kontaminovaných krevet ukázala, že do krmiva a potravin mohou přidány i další nebezpečné látky, jako třeba zvířecí antibiotika zakázaná v Evropské unii již před 25 lety kvůli svým karcinogenním účinkům.

Skutečnost, že se problém nakonec nejvýrazněji projevil právě v mlékárenství, je pochopitelná. Poptávka po mléčných výrobcích, které Číňané tradičně nekonzumovali, totiž v posledních letech rapidně vrostla, jen za poslední rok o 30 procent.

Za posledních pět let se tak z původně zanedbatelného segmentu trhu stalo odvětví o hodnotě 20 miliard amerických dolarů. Důvodem pro tak masivní nárůst byla na jedné straně kampaň čínského státu na zvýšení zdraví populace spojená s propagací pití mléka, na straně druhé i snaha rodičů dopřát svým jedináčkům pestřejší a výživnější stravu.

Systém produkce a zpracování mléka však od začátku provázely potíže. U zdroje problému stáli drobní farmáři, které výkupny nutily stále zvyšovat dodávky mléka. Jenže špatně a nekvalitně živená zvířata na farmách poskytovala jen málo mléka, navíc s nízkou hladinou tuku. Aby farmáři dosáhli požadovaného objemu produkce, začali do mléka přilévat až jednu třetinu vody. To pochopitelně dále snižovalo obsah proteinů a s tím i šanci mléko odprodat. Vzájemná potřeba vyjít si vstříc, nakonec vedla k tomu, že samotné výkupny radily farmářům, aby do mléka přidávali chemickou látku melamin, která zvyšuje obsah dusíku a mléko tak zdánlivě plní normu dostatečného podílu tuku.

Jen špička ledovce

Je třeba říci, že samotný skandál neodhalil nic zásadně nového. Domácí i zahraniční média přinesla zprávy o snaze čínských místních úřadů zatajit rozsah a příčiny krize. Důvodem je pochopitelně propojení lokálních vlád s místními obchodními zájmy. Zahraniční firmy jako například novozélandská Fonterra, která vlastní 43 % podíl v čínském Sanlu, kde skandál vypukl, upozorňují na to, že místní úřady se snaží kvůli svým obchodním zájmům skandály spíše ututlat a firmu zastrašit, než krizi skutečně řešit.

Krize spojená s odhalením přidávání melaminu do mléka demonstrovala, že možnosti čínského státu mají výrazné mezery. Paradoxně k tomuto poznání dochází v okamžiku, kdy mnozí západní komentátoři velebí Čínu za její schopnost dynamického rozvoje, který se projevil v rychlé výstavbě olympijské infrastruktury. Ukazuje se však, že zatímco podobné „budovatelské“ akce zvládá čínské vedení s bravurou, není schopno zajistit hladké fungování těch funkcí státu, které západní svět považuje za zcela normální.

Jde především o účinnou a důslednou kontrolu kvality produktů, kterou trh sám není schopen zajistit. Pokud žádný morální imperativ nebrání čínskému zemědělci nebo zpracovateli, aby neředil mléko vodou a nepřidával do něj zdraví nebezpečné látky, musí nastoupit státní kontrola, která mu to znemožní.

Přetrvává ale otázka, zda je čínský stát pod vedením jedné strany schopen zbavit Čínu nálepky světové továrny na výrobu nejlevnějších a často i zdraví nebezpečných produktů. Zavedení přísnějších norem by však znamenalo, že cena čínského zboží stoupne, což je učiní méně konkurenceschopným. A to není v zájmu současného čínského vedení, jehož legitimita stojí a padá s ekonomickými úspěchy země. Cenou za nejrychleji rostoucí ekonomiku světa tak nakonec může být zničení zdraví vlastní populace.

Autorka je vedoucí Asijského programu Asociace pro mezinárodní otázky.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte