Památkáři budou mít menší vliv

Ředitelka odboru památkové péče ministerstva kultury Anna Matoušková zdůraznila na páteční tiskové konferenci, že věcný záměr vznikal v průběhu minulého roku a byli osloveni jednotliví účastníci památkové péče. Ministerstvo vycházelo z analýzy současného stavu a komparace památkové péče v okolních zemích. Upozornila, že se jedná o složitou legislativní normu, která je výsledkem kompromisu často protichůdných zájmů.

Nový zákon by měl rozlišovat kulturní památky, národní kulturní památky, památkové zóny a rezervace a nově i památky místního významu. Ty budou spadat do kompetence obcí.

Změnit by se mělo postavení Národního památkového ústavu (NPÚ). Už by neměl vést seznam kulturních památek, to by mělo dělat ministerstvo kultury. O zápisu do seznamu kulturních památek bude rozhodovat ministerstvo. Bude zavedena desetiletá lhůta, během které budou stávající kulturní památky zapsány do nového seznamu.

Ministerstvo odmítá námitky, že tato lhůta nebude stačit k přepsání všech památek. Nemovitých památek je nyní asi čtyřicet tisíc, movitých pak padesát tisíc. Jiří Klusoň z památkového odboru ministerstva tvrdí, že se vše stihne. Podobně prý postupovalo i srovnatelně velké Rakousko. Navíc národních kulturních památek se nový zápis týkat nebude, budou národními památkami nadále. „Revize fondu je správná. Nyní se v těch seznamech skutečně nikdo nevyzná,“ soudí architekt Zdeněk Lukeš. Podle něj zákon vykračuje správným směrem, ale obsahuje řadu sporných bodů.

Matoušková dodala, že NPÚ bude stále vrcholnou odbornou organizací památkové péče. Hlavní změnou by také mělo být to, že se ústav bude povinně vyjadřovat pouze k určitému okruhu zásahů, které budou striktně vymezeny. To by mělo dát památkářům více času na posuzování nejvýznamnějších zásahů, které budou mici řádně odůvodnit. Současná úprava vyžaduje po památkářích vyjádření téměř ke všemu. „Zákon by měl jasně vymezit, co je balastní, nadbytečné. Ale, kdo to rozhodne,“ vznáší námitku Lukeš.

Odborné komise

Podle Lukeše by měly vzniknout odborné komise, které budou řešit protichůdná rozhodnutí památkových ústavů a úředníků památkových odborů. „V Praze se osvědčil Sbor expertů památkové péče,“ řekl k tomuto modelu Lukeš Respektu.cz. V tomto sboru sedí architekti, historici umění, památkáři, urbanisté, kteří vydávají doporučení, kterým se pražský magistrát většinou řídí. „Podobné komise by mohly pracovat u každého z krajů,“ navrhuje Lukeš.

Klusoň uvedl, že by se měl usnadnit život majitelům nemovitostí v oblastech památkových rezervací a zón. Měly by být vypracovány plány ochrany, které jasně vymezí, které nemovitosti budou potřebovat souhlas se změnou od památkového ústavu a které nikoliv.

Vyvlastnění ve veřejném zájmu

Pokud majitel památky bude tuto ohrožovat svou nečinností, mohla by být památka vyvlastněna ve veřejném zájmu. Nový zákon by měl i výrazně změnit sankce za poškozování památek. Nyní to je deset tisíc korun, nově by to mohl být až milion korun. Sankce by mohla řešit nově i takzvaná památková inspekce.

Historik umění Mojmír Horyna, který se na přípravě věcného záměru zákona podílel, ocenil zavedení institutu památek místního významu. To povede k aktivnímu přístupu obcí k ochraně památek, domnívá se. Dodal, že nový zákon počítá se zákazem detektorového archeologického výzkumu. Mělo by tak dojít k přítrži současného „zlatokopectví“. Podle Horyny je současný zákon „zaplevelen“ množstvím novelizací a nová úprava poměry ochrany památkového fondu vyjasní a zpřehlední.

Místopředseda České komory architektů Jiří Merger uvedl, že v současném systému je zainteresováno mnoho architektů, kteří jsou navzájem v protichůdném postavení. Uvítal především zavedení plánů ochrany památek.

Předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Petr Sedláček naopak vítá změnu postavení vlastníků památek. „Nyní to pro ně znamená většinou problémy,“ uvedl k současnému stavu. Jejich podpora by měla být v budoucnu jednodušší.

Kulturní památkou by napříště neměla být díla žijících autorů. Podle ministerstva se tak nyní dostávají do kolize autorská práva a památková péče. Když hodlá autor své dílo změnit, není to často možné. „To považuji za naprostý omyl,“ nesouhlasí s tímto záměrem Lukeš. Upozornil především na problém spoluautorství několika architektů, kdy každý bude mít jiný názor.

Seznam kulturních památek bude digitalizován. Digitalizace by měla stát 125 milionů korun, náklady mají být pokryty z evropských fondů, počítá ministerstvo.