Odbory: Je otázkou, zda je Ústavní soud nezávislý

Ústavní soud (ÚS) minulý týden upravil nebo úplně zrušil jedenáct bodů novely zákoníku práce z roku 2006, kterou prosadily strany ČSSD a KSČM. Soud tak vyšel vstříc námitkám současných vládních stran. Rozhodnutí vyvolalo bouři v řadách opozice a hlavně dotčených odborů.

Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek prohlásil, že ÚS tak rozhodl, neboť jeho soudce jmenoval pravicový prezident. „Prezident má možnost jmenovat soudce stejného zaměření, a ti budou rozhodovat nikoliv ve prospěch běžných občanů," tvrdí Paroubek.

Proti těmto argumentům ale hovoří například rozhodnutí soudu v případu odvolání Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu, když podle ÚS prezident Václav Klaus porušil zákon. O napojení soudu na Klause se dá také pochybovat v případě jmenování předsedy ÚS Pavla Rychetského, který jistě nepatří mezi příznivce současného prezidenta.

Odbory zpochybňují nezávislost Ústavního soudu

Přesto místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů Marcela Kubínková zpochybňuje nezávislost Ústavního soudu. „Při rozhodnutí o restrikci odborových práv ten věcný důvod nehrál takovou roli jako politická objednávka. Nabízí se otázka, jestli je Ústavní soud tak nezávislý, když jsou soudci jmenováni prezidentem republiky,“ uvedla pro server Respekt.cz.

Ústavní soud tyto námitky odmítá. „Soudci nerozhodují podle politického klíče. Navíc podle předchozího politického působení je vidět, že nepatří k jednomu proudu,“ reagoval pro Respekt.cz tiskový mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil. Podle něj se k některým bodům zákoníku práce ÚS nevyjadřoval právě proto, že šlo o rozhodnutí politiků. „Zasáhl pouze u věcí jako nerovné postavení odborových organizací,“ dodal.

Sociální partneři

Kubínkové také vadí, že si politici vyřizují účty na půdě Ústavního soudu. „Takové věcné spory by se měly projednávat v Poslanecké sněmovně,“ tvrdí. Kritizuje ale i samotné rozhodnutí. „Ustanovení v zákoníku práce nejsou nestandardní proti jiným členským státům EU. Je to podcenění sociálního dialogu,“ sdělila pro Respekt.cz.

S tím nesouhlasí ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS). "Uzurpovali si neskutečná privilegia a je dobře, že se kyvadlo navrací do nějaké rovnováhy," míní Nečas.

Rozhodnutí o detailech

Soud ve svém rozhodnutí například zrušil odborům možnost zastavit výrobu, pokud se budou domnívat, že ohrožuje zdraví pracovníků. Povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost je totiž již upravena v jiných právních předpisech. Odborové organizace již také nebudou moci zakázat práci v noci a přesčas.

Podle oslovených analytiků ale nejde o klíčové parametry. „Nemyslím si, že by to byly klíčové věci. Nemělo by to nějak výrazně ovlivnit práci odborů v budoucnu,“ sdělil pro Respekt.cz analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Český pracovní trh v současnosti řeší spíše jiné problémy. „U nás nejsou vidět problémy zákoníku práce, protože se daří ekonomice. Ty vyplynou v momentě, kde se nám dařit přestane. Aktuálně pracovní trh řeší spíše problémy nesouladu školství a požadavků praxe nebo nedostatek řízené imigrace,“ upozornil pro Respekt.cz analytik Patria Finance David Marek.

Nová novela

Ministr Nečas v současnosti pracuje na novele zákoníku práce, která by odrážela rozhodnutí ústavního soudu. „Nebude to úplně nové znění zákoníku. Budou tam některé věci, které směřují k flexibilnímu trhu práce," uvedl Nečas.

Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek ale již nyní vyhrožuje, že pokud vládní návrhy budou schváleny, po převzetí moci vše zruší. „Jestli pan Topolánek změní zákoník práce, tak já říkám, že my změny opět vrátíme tam, kde mají být, po příštích volbách," pohrozil.