Majitelé domů: Odškodněním to nemusí skončit

Česko se již možná koncem roku doví, zda daňoví poplatníci zaplatí desítky miliard korun majitelům domů kvůli systému regulovaného nájemného. „Soud by mohl rozhodnout ke konci roku. Bude ale záležet na dalších návrzích vlády a na zapracování našich procesních připomínek,“ sdělila Respektu.cz jejich advokátka Klára Veselá-Samková. Soud nyní bude zkoumat tři nové pilotní kauzy, které mu navrhlo Sdružení majitelů domů a bytů (OSMD). Z původních čtyř pilotních kauz totiž jeden účastník zemřel a ostatní svou stížnost odvolali. Celkem bylo podáno 4800 žalob.

Štrasburský soud rozhodne na základě pilotních kauz nejdříve o právu majitelů domů. „Pokud soud uzná žalobu v těchto kauzách, bude to znamenat, že stát porušil základní lidské právo na pokojné užívání majetku,“ prozradil Respektu.cz předseda OSMD Tomislav Šimeček. Poté bude soud rozhodovat individuálně o výši odškodnění. To by podle Šimečka mohlo podle předchozích případů z Polska a Malty činit zhruba milion korun na jeden byt. Celkově by se suma mohla podle advokátky Veselé-Samkové vyšplhat až na desítky miliard korun. Šimečka ale finální částku nechce odhadovat. „Odhady výše celkového odškodnění nerad dělám. Záleží na tom, kolik majitelů se o odškodnění přihlásí,“ tvrdí.

Soud ale podle Šimečky dává v případě odškodnění přednost dohodě. „Pokud stát nabídne rozumnou kompenzaci, je pravděpodobné, že se s drtivou většinou majitelů domů dohodne. To ale nevylučuje to, že zde bude několik zarputilců, kteří to stejně můžou řešit soudní cestou,“ upozornil. Strategie státu v případě prohry zůstává zatím tajná. „Je to rozběhlý soudní proces, do kterého bych nerad jako ministr nějak vstupoval. Mám jasnou představu, jak chci, abychom postupovali, ale z pochopitelných důvodů ji nechci zveřejnit,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

Další žaloby?

Majitelé domů a bytů si nicméně nestěžují pouze na stav, který zde byl před začátkem deregulace. Vadí jim i současný systém deregulace, který bude probíhat do roku 2010. „V 98 procentech obcí bude po roce 2010 výše nájmů pod prostými náklady na reprodukci,“ uvedl Šimeček. Pokud by podle něj pokračovalo další omezování cen nájmů, rozšířili by majitelé kauzu na další období. „Počítáme s tím, že jestli vyhrajeme, budeme žalovat současný systém deregulace,“ potvrzuje jeho slova Veselá-Samková. Jak bude vypadat deregulace po roce 2010, zatím není jasné. „Představil jsem vládě různé varianty řešení. Rozhodnout ale bude muset vláda, protože to bude mít dopady do rozpočtu,“ tvrdí Čunek.

Mimo nízkou úroveň nájmů, zejména mimo největší města, jim vadí, že nájemné neodpovídá místním podmínkám. „Jílová u Prahy se bere podle tabulek jako velmi malá obec, i když je to prakticky aglomerace hlavního města,“ uvedla příklad Veselá-Samková. Vyzvali proto vládu, aby Český statistický úřad sledoval při sčítání lidu v roce 2011 také místně obvyklé nájemné. Vláda jim ale nevyšla vstříc. „S vládou se snažíme jednat. Ale například na jednu z nezbytných podmínek – výpověď bez udání důvodů – nechce vůbec slyšet. Tím si zvyšuje částku, kterou bude muset nakonec zaplatit,“ okomentoval průběh jednání Šimečka. Čunek argumentuje tím, že vláda zatím nechce do systému zasahovat. „Nechceme zatím měnit podmínky deregulace. Co bude příští rok, se uvidí. Zatím sledujeme trh a monitorujeme, zda dochází k přibližování tržního a regulovaného nájemného,“ dodal.

V Česku je nyní zhruba 800 tisíc bytů s regulovaným nájemným, z toho přibližně polovina je ve vlastnictví jednotlivců nebo firem. Deregulace nájemného uzavírá nůžky mezi regulovaným a neregulovaným nájemným. V roce 2009 by mohlo podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj vzrůst regulované nájemné o 30 procent, v roce 2010 by to mohlo být dokonce 44 procent.