Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Agenda

Krize v úžině, nebo bouře ve sklenici vody?

Americký Kongres má ještě dva týdny na to, aby se v zákonné lhůtě vyjádřil k prodeji amerických moderních zbraní Tchaj-wanu. Očekává se však, že nebude proti.

2731-mobr-tchai-wan-foto-reuters.jpg
2731-mobr-tchai-wan-foto-reuters.jpg • Autor: Globe Media / Reuters

Návrh na dodávku zbraní v hodnotě 6,5 miliard USD Tchaj-wanu poslal prezident George W. Bush do amerického parlamentu 3. října. Spustil tím očekávanou lavinu stížností Čínské lidové republiky, která ostrov považuje za svou odštěpeneckou provincii a snahu USA o její vyzbrojení chápe jako vměšování se do vnitřních záležitostí země.

Zbraně pro Tchaj-wan

Zbraně, které chce Washington poskytnout Tchaj-wanu, jsou jen částí většího balíku, který Bushova administrativa schválila již v roce 2001. Podle něj by USA měly zaslat ostrovu postupně vybavení celkem za 18,3 miliardy dolarů.

Sedmileté zdržení v dodávkách způsobila částečně neschopnost tchajwanských politických stran dohodnout se na tom, které zbraně ostrov potřebuje nejvíce, částečně neochota Washingtonu prodat některé typy zbraní, které si Tchaj-pej přeje. Týkalo se to zejména radarového systému Aegis, který Spojené státy odmítly svému spojenci poskytnout. Místo něj na Tchaj-wan putovaly čtyři torpédoborce třídy DDG-933.

Tentokrát by měl ostrov získat například bitevní vrtulníky Apache nebo protivzdušné a protiraketové komplety Patriot III. Součástí balíčku jsou také stíhací letouny F-5 a F-16, které Tchaj-wan potřebuje pro udržení letecké převahy v prostoru Tchajwanské úžiny, jež odděluje ostrov od pevninské Číny.

Výhodné pro všechny

Spojené státy jsou smluvně vázány tzv. Taiwan Relations Act, který přijal Kongres v roce 1979, kdy USA navázaly oficiální diplomatické vztahy s Čínou. Dokument zavazuje Washington dodávat ostrovu pouze defenzivní zbraně. Co je však zbraní defenzivní a co je naopak ofenzivní, jednotlivé strany sporu vnímají odlišným způsobem.

Washington záměrně nikdy jasně neurčil, za jakých okolností by poskytl ostrovu přímou vojenskou podporu. Nicméně politikou všech amerických administrativ zatím byla snaha vyvážit narůstající vojenskou moc Číny. V posledních letech se tento cíl projevil zejména ve snaze posílit protiraketovou obranu ostrova, na který z pevniny míří kolem 1400 raket krátkého a středního doletu.

Situace v Tchajwanské úžině uvízla v patu, který však paradoxně vyhovuje všem stranám sporu. Spojené státy si i kvůli svému dalšímu vojenskému angažmá nemusí svazovat ruce explicitně vyjádřeným závazkem, jaký mají například v NATO, současně ale udržují Čínu v nejistotě, zda by v případě útoku na Tchaj-wan nevystoupily na jeho obranu.

Přímá konfrontace se Spojenými státy stále není ani v zájmu Pekingu, který doufá, že se v dlouhodobé perspektivě Tchaj-wan připojí k pevnině mírovou cestou díky větší ekonomické provázanosti a kulturní spřízněnosti. Explicitní garance není výhodná ani pro současného tchajwanského prezidenta Ma Jing-ťoua, jenž vyhrál volby i díky podpoře tchajwanských podnikatelů, kteří si přejí více otevřít obchodní vztahy s pevninou.

Vhodné načasování

Rozhodnutí Washingtonu dodat Tchaj-wanu zbraně zaznělo tři měsíce poté, co velitel amerických sil v Tichomoří Timothy Keating oznámil zmrazení amerických zbrojních dodávek. Spojené státy se tak rozhodly před zahájením olympijských her ve snaze nedráždit čínské politické vedení a zároveň se pojistit proti případným provokacím ze strany ostrova.

Schválení dodávek zbraní v tuto chvíli také není náhodné. George W. Bush během svých dvou volebních období jednoznačně usiloval o posílení amerického závazku k Tchaj-wanu. Nemůže si však být jist, že pro nového amerického prezidenta, který vzejde z listopadových voleb, bude závazek ke Tchaj-wanu stejně silný. Nastavuje proto parametry americké politiky k Tchaj-wanu tak, že pro nadcházející administrativu (ať už bude jakákoliv) bude velmi obtížné je radikálně měnit.

Autorka je vedoucí Asijského programu Asociace pro mezinárodní otázky.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte