Jak se dobře najíst

Dita Pecháčková přenese váhu na špičky nohou, nakloní se nad stůl a zálibně zaboří dlaně do chlebového těsta. „Kromě řízení auta si snad nic tolik neužiju jako vaření,“ říká. Nebylo to tak vždycky. V pubertě střídala jednu dietu za druhou a jídlo pro ni znamenalo hlavně trápení. Dnes nejraději vaří složitá jídla, která se musí připravovat celé dopoledne. „Mám takovou teorii,“ říká zaujatě, „jídlo v dnešní době funguje jako náhražka lásky. Život se v poslední době zrychlil, v rodinných a partnerských vztazích panuje chaos, málokdo má čas se druhému věnovat. A tak si lidi projevují pozornost a cit skrze jídlo. Proto ráda vařím náročná jídla, během dlouhé přípravy se totiž do pokrmu otiskne všechno, co tomu druhému chcete dát.“

Dita Pecháčková ví, o čem mluví. Už čtvrtým rokem je šéfredaktorkou Apetitu. Měsíčník o vaření pod jejím vedením zdvojnásobil svůj náklad, třikrát získal ve své kategorii titul časopis roku a stal se vlajkovou lodí nového trendu, který v českých kuchyních a restauracích během posledních několika let rozkvetl. Apetit dnes ovlivňuje stravování několika desítek tisíc českých domácností.

Zábava blahobytných

Tiramisu na několik způsobů. Tradiční arménský medovník. Gratinovaný chřest s brusinkami. Nejúspěšnější recepty kulinářského magazínu z poslední doby napovídají, že zájem Čechů o svět těch nejroztodivnějších chutí a vůní strmě roste. Podobně zaměřených periodik jako Apetit vychází v České republice deset, knihkupecké pulty se prohýbají pod záplavou kuchařek a na internetu najdeme mnoho kulinářských blogů. Už i české televize mají své „kluky v akci“ s vařečkou a žádný bulvární ani seriózní deník se neobejde bez pravidelného sloupku nebo aspoň občasné přílohy o vaření.

Podobá se to přírodnímu zákonu. Jakmile společnost dosáhne blahobytu, projde rychle několika změnami stravovacích návyků: s tou první přichází zasycení a tloustnutí populace, hned za ní následuje módní vlna ideálu štíhlosti, se kterou se pojí obchod s nízkotučnými dietami, fitnesscentry, dietology a osobními trenéry, a teprve potom následuje trend zdravé, zajímavé a kvalitní kuchyně. Vaření se stává zábavou a součástí životního stylu. (Což ovšem neznamená, že problémy s nadváhou mizí.)

Výraznější vlna zájmu o debužírování u nás začala před několika lety a přesně kopíruje růst zdejší ekonomiky. Kulinářské speciality si podle znalců oblíbili hlavně bohatší a vzdělanější obyvatelé měst. Díky nim přibylo luxusních restaurací, rozšiřuje se nabídka surovin v obchodech, roste zájem o časopisy s recepty. „Samozřejmě je to trochu snobárna, ale není třeba se na ni dívat spatra,“ říká šéfredaktorka Apetitu. „Pro řadu lidí je to především zábava. Znám třeba rodiny, které připravují večeři pro známé a sepíšou i jídelní lístek s výběrem se třemi pokrmy a několika chody – berou jídlo doslova jako koníčka.“

(Celý článek najdete v Respektu 31/08.)