Fico: Prodávejte levněji, nebo vás vyvlastníme

„Rád bych připomněl všem cizím vlastníkům energetických monopolů, že existuje článek 20 Ústavy Slovenské republiky, který říká, že ve veřejném zájmu se dá věc vyvlastnit.“

Těmito slovy pro slovenskou televizi TA3 potvrdil slovenský premiér Robert Fico, že s liberalizací energetických soustav to není tak horké. Ficova vláda už od svého zvolení tlačí na energetické firmy, aby příliš nezvyšovaly konečné ceny pro spotřebitele, a nyní tak dala jasný signál, že své úsilí myslí vážně.

Kdo umí číst

„Je to jasné upozornění, že vláda si plně uvědomuje svoji zodpovědnost a svoje možnosti, pokud jde o boj za ceny energií, které dokáží obyvatelé Slovenska zaplatit. Uvedený článek ústavy si umí každý gramotný člověk přečíst a z něho je úplně jasné, o co premiérovi jde,“ zaslal své vyjádření Respektu.cz tiskový odbor slovenské vlády, bez uvedení autora textu.

Do Fica se následně pustila opozice, podle které taková vyjádření odlákávají zahraniční investory, což ve svém důsledku může vést k přibrzdění ekonomického růstu. Největší výrobce elektřiny (přibližně dvě třetiny celkové produkce) na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne, nechce Ficovy výroky komentovat. „Bereme to jako politické vyjádření, které nechceme komentovat. Oficiálně nevíme o žádném plánu na vyvlastnění,“ uvedl pro Respekt.cz tiskový mluvčí firmy Juraj Kopřiva.

Třetinu společnosti navíc vlastní stát přes ministerstvo hospodářství. „Stát má své zástupce v představenstvu i dozorčí radě, takže moc dobře ví, proč je cena taková jaká je. Když chtěl Fico navštívit elektrárnu Mochovce, tak přerušil generální ředitel zahraniční cestu, aby se s ním mohl setkat. Takže vládu pravidelně informujeme,“ nedovede si vysvětlit Ficovy výhružky Kopřiva. Dvě třetiny firmy vlastní italský Enel.

Své plány má na Slovensku také český elektrárenský kolos ČEZ, který zde chce ve spolupráci s maďarskou firmou MOL spustit elektrárnu. „Naše plány na výstavbu elektrárny se společností MOL takovými výroky nejsou ovlivněny,“ sdělila Respektu.cz tisková mluvčí firmy Eva Nováková. ČEZ už na Slovensko ani příliš elektřiny nevyváží. „Rozhodující část elektřiny z naší produkce obchodujeme s místem dodání v České republice. Zdaleka již nejsme největší exportéři, i když určitou část stále ještě se zahraničím přímo obchodujeme,“ dodala Nováková.

Drahá elektřina? Může za to Balkán

Podle nedávného šetření Eurostatu je elektřina na Slovensku v přepočtu na paritu kupní síly třetí nejdražší v Evropě (Česko je jedenácté). „Vysoká cena elektřiny v přepočtu na paritu kupní síly je dána nízkými platy na Slovensku. Velkoobchodní cena elektřiny je zhruba stejná v Německu, Česku i na Slovensku,“ brání se Kopřiva. Podle něj navíc na velkoobchodní cenu připadá zhruba 45 až 48 procent konečné ceny. „V Česku je to kolem 55 procent, takže u nás má regulační úřad, který stanovuje regulovanou část ceny elektřiny, daleko větší prostor.“

Elektřina je zde ale dražší také v absolutním vyjádření. „Elektřina je tam dražší o šest až osm euro za megawatthodinu oproti Česku. Určitě to ale není jen zlý Enel. Ceny jsou tam vyšší, protože musí více elektřiny dovážet,“ zdůvodnil pro Respekt.cz analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Slovensko totiž muselo po rozhodnutí Evropské komise uzavřít některé elektrárny, a nyní se nachází v deficitu. Situaci by mělo zlepšit až dostavění 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce v letech 2012 až 2013.

„Přes Slovensko navíc proudí elektřina na Balkán, kde je cena elektřiny o 10 až 15 eur nad cenami v Česku, a tím Slovensko taky trpí,“ prozradil další důvod vyšších slovenských cen Procházka. Možnost vyvlastnění je ale podle Procházky značně nepravděpodobná. „Je strašně krásné zavést euro, otevřít se Evropě a poté provádět takovou restriktivní politiku. Fico je tím známý, ale je to spíše pes, který nekouše,“ tvrdí s tím, že po vstupu do eurozóny Fico bude svou rétoriku mírnit, protože na něj bude více vidět.

Pokud by skutečně slovenský premiér realizoval své výhružky, čelilo by Slovensko pravděpodobně sankcím ze strany Evropské komise a mezinárodní arbitráži. „A nešlo by o devět miliard korun jako v českém případě s Diag Human, ale o násobně vyšší částky,“ myslí si Procházka.

Co by tedy Slovensku pomohlo snížit cenu elektřiny? Paradoxně masivnější výstavba nových zdrojů na Balkáně. „Svítá na lepší časy, v budoucnosti bude v Evropě jedna cena elektřiny, podobně jak se teď kupuje za jednu cenu ropa,“ uzavřel optimisticky Procházka.