Evropa versus biopaliva

Celosvětově až 100 milionů lidí je podle studie mezinárodní nevládní organizace Oxfam existenčně ohroženo produkcí biopaliv. Organizace totiž tvrdí, že biopaliva se ze třetiny podílí na rostoucích cenách potravin. Základní potraviny přitom za poslední tři roky podražily o více než 80 procent a jejich nedostatek vedl v mnoha zemích k demonstracím a násilným nepokojům.

Biopaliva mají podle studie také negativní dopad na životní prostředí. Vzhledem k rostoucí spotřebě bionafty v Evropě totiž roste poptávka po palmovém oleji. Rostoucí produkce oleje se tak bude muset rozšířit i na další území, a podle odhadu organizace Oxfam tak vzrostou emise oxidu uhličitého do roku 2020 zhruba na padesátinásobek toho, kolik chce Unie do té doby ročně uspořit.

Není to přitom první studie, která došla k takovým závěrům. K podobným výsledkům došel také tým pod vedením laureáta Nobelovy ceny za chemii Paula J. Crutzena. Podle něj paliva z řepky a kukuřice mohou produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než paliva vyrobená z ropy. Mohou za to dusíkatá hnojiva, která se při pěstování používají. Při spalování těchto paliv se pak do ovzduší vypouští oxid dusný, který má 300krát vyšší skleníkový efekt, než má oxid uhličitý.

Přehodnotit?

Postupně tak narůstá počet kritických hlasů na adresu biopaliv. „Pevně doufám, že Unie svou politiku podpory biopaliv přehodnotí. Nemělo by být určeno direktivně, kolik jich máme používat. Každý stát by si to vzhledem ke svým podmínkám měl zvolit sám,“ řekl Respektu.cz agrární analytik Petr Havel. Evropská unie nyní počítá s tím, že by členské státy měly dosáhnout do roku 2010 podílu biosložky na palivech 5,75 procenta a do roku 2020 dokonce 10 procent.

Unii k přehodnocení její politiky vyzvala také české vláda. „Jsme přesvědčeni o tom, že Evropská unie by měla přehodnotit svoje cíle v oblasti biopaliv. Hlavně cíl pro rok 2010, kterého nejsme schopni dosáhnout,“ potvrdil Respektu.cz ministr zemědělství Petr Gandalovič. V Česku se v současnosti do benzinu a nafty přimíchává dvouprocentní podíl biosložky, od příštího roku to má být 4,5 procenta.

„Pro další zvýšení podílu bychom museli daňově podporovat vysokopodílová biopaliva. To by ale v současné době, kdy se diskutuje o vlivu biopaliv na cenu potravin a ekologii, bylo riskantní. Vysokoprocentní paliva tak pravděpodobně nebudeme podporovat,“ tvrdí Gandalovič. Ministerstvo zemědělství se přitom ještě na začátku roku pokoušelo vysokopodílové paliva (například takzvané palivo E85 s 85procentní složkou bioethanolu) osvobodit od spotřební daně.

Záleží na Bruselu

Pokud by se Evropa rozhodla změnit svou politiku podpory biopaliv, musela by to schválit jak Evropská rada, tak europarlament. „Zatím se o tom neuvažuje. Komisař pro životní prostředí tvrdí, že na to není čas. Veškeré závazky, které jsou přijaté, tak zůstávají v platnosti,“ informoval Respekt.cz europoslanec Hynek Fajmon.

Evropský parlament tak o úpravě pravidel pro biopaliva ještě nehlasoval. „Podle mého soudu zde ale pro zásadní přehodnocení podpora není,“ tvrdí skepticky Fajmon. Podle něj také není pravděpodobné, že by parlament došel k nějakému závěru v tomto funkčním období, které končí příští rok.

Biopaliva nové generace

Dokonce ani české ministerstvo životního prostředí neprosazuje, aby Unie dosáhla svého cíle v roce 2020 za použití stávajících biopaliv. „Biopaliva první generace jsou pouze nástup, který umožňuje to, co požaduje zákon,“ uvedl v rozhovoru pro Respekt.cz tiskový mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. „To, co má Evropě pomoct splnit 10procentní podíl biosložky, jsou biopaliva druhé generace.“

Druhá generace biopaliv využívá vedlejší produkty zemědělství jako slámu nebo dřevité plodiny a neměla by tak působit na růst cen potravin. „Pokud by se nezačala využívat tato biopaliva, tak by mohl být cíl 10 procent biosložky kontraproduktivní. Pokrýt to biopalivy první generace by mohlo omezit potravinovou bezpečnost i životní prostředí,“ tvrdí Kašpar.

Podle odhadů odborníků by se mohla biopaliva druhé generace začít používat do tří až čtyř let. Cíl Unie navýšit podíl biopaliv do roku 2010 na 5,75 procenta je podle Kašpara pouze indikativní. „A jako takový není úplně závazný,“ dodal.