Euro na Slovensku zpomalí růst mezd

Evropská komise dala zelenou přijetí eura na Slovensku od 1. ledna 2009. Úsilí našich východních sousedů se tak dočkalo kýženého výsledku. K oficiálnímu schválení sice dojde až na jednání rady ministrů financí EU, půjde ale jen o formalitu. „Rozhodne se o tom na červnovém jednání. Ministr financí Miroslav Kalousek bude hlasovat pro přijetí,“ potvrdil Respektu.cz tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

I přes masivní informační kampaň slovenské vlády je ale více než polovina Slováků stále proti přijetí eura. Bojí se především zvyšování cen. K tomu může dojít na začátku ledna, kdy obchodníci přepočítávají své ceny na eura. Ficova vláda se na toto připravila, a vyšle mezi regály obchodů pracovníky sdružení spotřebitelů, statistiky i vyškolené penzisty.

Praxe ze zemí, které vstupovaly před Slovenskem, nicméně ukázala, že nedochází prakticky k žádnému zdražování v obchodech ale spíše ve službách. Například restaurace a kavárny zdražily až o desítky procent, aby nemusely účtovat za kávu například 78 centů ale kulaté jedno euro. Na celkový růst cen to nemělo prakticky význam, protože tyto položky tvoří zanedbatelnou část spotřebitelského koše, ale lidem se to rozhodně nelíbilo (jde o takzvanou pociťovanou inflaci).

Koruna Slováky chránila

Slovenská cenová hladina je v současnosti na dvou třetinách úrovně eurozóny. Jelikož se ale slovenská ekonomika sbližuje s vyspělou částí Unie, dorovnává se i cenová úroveň. Pokud by Slováci nepřijali euro, tak by toto přibližování šlo cestou posilování měny. Když se tohoto nástroje vzdá, promítne se to do vyšší inflace.

Podle slovenského vládního zmocněnce pro přijetí eura Igora Baráta by mělo euro zvednout inflaci o 0,2 až 0,5 procentního bodu. Jde ale zřejmě o optimistický odhad. „Je to silně podhodnocený údaj. Blíž realitě je přelití posilování koruny k euru do inflace v poměru jedna ku jedné než půl procentního bodu,“ uvedla pro Respekt.cz analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Slovenská koruna posílila k euru za poslední rok o deset procent.

Analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš takový růst neočekává. „Odhad půl procentního bodu je sice na spodní hranici, ale nemělo by to být více než jedno procento,“ sdělil Respektu.cz. Slovensko bude podle Bureše dohánět eurozónu deset až patnáct let. „Může se to ale zpomalit, pokud odpovídajícím způsobem neporostou mzdy,“ tvrdí.

Růst mezd zpomalí

Právě růst reálných mezd může v prvním období po přijetí eura zpomalit. Inflace se totiž promítne do ekonomiky prakticky okamžitě, ale kolektivní smlouvy mohou být sjednány i na několik let dopředu. „Souvisí to s mzdovým vyjednáváním a odbory. Je to věc spíše politická. Záleží na tom, jak budou nastaveny stropy ve vládní sféře, a od toho se bude odvíjet růst mezd v privátní sféře. Určitě ale dojde ke zpomalení růstu reálných mezd,“ myslí si Šichtařová.

Zpomalení tempa růstu mezd může mít podle Šichtařové další důsledky. „Dojde ke zpomalení hospodářského růstu, ceny půjdou nahoru a reálné mzdy neporostou tak rychle. To povede k dalšímu snížení spotřebitelské poptávky, a kolo zpomalování růstu ekonomiky se točí dál,“ varovala.

Na další možné problémy upozornil Bureš: „Na Slovensku se mohou objevit cenové bubliny v případě některých aktiv, především na trzích nemovitostí.“ Slovensko totiž spolu s eurem přijme i společnou měnovou politiku. Nízké úroky a vysoká inflace tak budou odrazovat investory ukládat si peníze na úročené vklady. Začnou se pak poohlížet po jiných možnostech, kde své prostředky vložit. A to můžou být právě nemovitosti. „Především zahraniční investoři pak mohou spekulovat na růst jejich cen,“ upřesnil Bureš.

Přijetí nebude zadarmo

Slováci budou muset s přijetím eura vynaložit i jednorázové náklady. Půjde jak o výdaje vlády, tak obchodníků, kteří budou muset změnit všechny své ceníky. „Tyto náklady se budou pohybovat v řádu desetin procenta HDP,“ odhaduje Bureš. Pokud by tyto náklady činily například půl procenta, odpovídalo by to více než 20 miliardám slovenských korun.

Kurz, kterým se budou ceny přepočítávat, se Slovensko dozví na začátku července. Čím silnější přitom bude, tím to bude pro Slováky výhodnější. Na čas jim to umožní ztlumit inflační tlaky, které se objeví.

Vydrží eurozóna?

Společnou evropskou měnou začínají postupně platit i nováčci v Unii. Z Německa a Francie se tak začínají ozývat kritické hlasy k přistoupení těchto států. Například francouzský deník Le Monde uvedl, že „Slovensko by se mohlo stát novým problémovým dítětem měnové unie“. Deníku vadí protireformní snahy premiéra Fica a také hrozba vyšší inflace, která by mohla ovlivnit průměr v eurozóně.

Vliv Slovenska bude ale v případě inflace v eurozóně zanedbatelný. „Na inflaci v eurozóně Slovensko nebude mít vliv. Je příliš malé,“ vyvrací podobné námitky Bureš. Podle něj by se mohlo s většími problémy kvůli vysoké inflaci setkat Polsko, které by mělo podle Bureše vstoupit do eurozóny spolu s námi v roce 2014. Česká vláda konkrétní termín nestanovila, ale Zuzana Kuncová, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti, které zodpovídá za legislativní přípravu, na konci března pro Respekt.cz uvedla: „Nejčastěji se mluví o přijetí eura v roce 2018.“

Případné problémy s růstem cen ale nejsou tím hlavním, co eurozónu trápí. „Problém eurozóny je především v tom, že některé státy dostatečně nereformovali své veřejné finance. Například dluhopisy italské vlády jsou rizikovější než dluhopisy té německé,“ tvrdí Bureš. Na rozdíl od Spojených států totiž nemáme společný federální rozpočet. „Rozdíly mezi výnosy z dluhopisů jednotlivých zemí se můžou roztáhnout natolik, že zde přestane existovat společný finanční trh a celý projekt eurozóny tak přestane mít v podstatě smysl,“ dodal.