Dost bylo úniku informací

Aktivity švýcarské Bank Julius Bär na Kajmanských ostrovech byly přísně tajné. Tedy až do chvíle, než se informace o podnikání či o tom, jestli o této aktivitě věděly švýcarské daňové orgány, neobjevily na internetu.

Možná by prošly víceméně bez povšimnutí i poté, co nelichotivé podrobnosti zaslal jeden nespokojený člen vedení banky na internetové stránky Wikileaks, které se specializují na anonymní zveřejňování informací o vládních či firemních machinacích. Pak se ale banka rozhodla usilovat o pozastavení činnosti Wikileaks čímž si vykoledovala všetečný zájem médií a veřejnosti, jemuž se chtěla za každou cenu vyhnout.

Kyberaktivismus

Banka prý momentálně zvažuje své další kroky. Právnické bitvy v Kalifornii nicméně upozornily jak na právní vakuum panující v kyberprostoru, tak na to, jak rozvoj celosvětové sítě prohlubuje propast mezi těmi, kdo chtějí informace sdílet (třeba i ilegálně) a vládami či právníky, kteří mohou mít zájem na tom držet informace pod kontrolou.

Stránky Wikileaks byly podle všeho založeny Australanem žijícím v Keni. Chlubí se prestižním složením svého poradního orgánu, v němž jsou zastoupeni odborníci na kryptografii i demokratičtí aktivisté ze zemí, jako je Čína. Těm, kdo chtějí zaslat soubory anonymně, nabízí kódování „vojenské úrovně“. Dodaný materiál zhodnotí novináři a právníci a pak je zpřístupněn na síti k veřejné diskusi. Mezi velká odhalení serveru z poslední doby patří například zveřejnění provozní příručky pro dozorce amerického internačního tábora na Guantánamu, dokumentu o tom, jak draze přišla britskou vládu záchrana banky Northern Rock, která se ocitla v problémech, a materiálu týkajícího se korupce ve státní správě v Keni.

Zjistit, koho vlastně žalovat, dá docela práci. Wikileaks nemají žádné kanceláře ani trvalé sídlo. Servery vznikly ve Švédsku a v Belgii, což jsou podle informací na jejich stránkách země nabízející vysokou právní ochranu. Na základě původního rozhodnutí amerického soudu byl název wikileaks.org odstraněn z rejstříku internetových domén, takže byly stránky hůře k nalezení. Tentýž soudce ale 29. února své rozhodnutí k radosti četných zastánců svobody projevu změnil.

Celý komentář čtěte v pondělním vydání Respektu.