Čtyři kulky, krabička a zakázky

Tělo pana Housky objevil v pondělí kolem půl sedmé večer jeho kamarád Vlastimil Rindoš, majitel stavební společnosti RRR. Pár dní poté sedí ve své kanceláři v červeném patrovém sídle firmy, právě mu skončila porada, a vypráví svou verzi toho večera.

Roman Houska ho prý požádal, aby jej navštívil, jel k němu ze služební cesty v Bratislavě. Když přijížděl k Houskově domu na konci slepé ulice, viděl, že uvnitř se všude svítí, na ulici však byla tma. Až když jeho auto dojelo blíž k vratům garáže, zachytila jej světelná čidla a osvítila prostor: na zemi prý uviděl ležet tělo přikryté plachtou. „Bylo mi jasné, že je pod ní člověk, z plachty vykukovala dlaň,“ líčí.

Tady nastává v příběhu moment, který připoutal i pozornost policie. Pan Rindoš nevylezl z auta, jak líčí, a nezkontroloval člověka pod plachtou, zda mu ještě není pomoci; navíc ani nezavolal policii. Vytočil číslo Houskovy životní partnerky Jany Vaňhové, bývalé ústecké hejtmanky a nyní náměstkyně hejtmana, ta však telefon nebrala. Zavolal tedy jejímu kolegovi z chomutovské radnice, kde je Vaňhová členkou rady. A ten ji zpravil o tom, co se děje, a odvezl ji k domu.

„Vím, že jsem podezřelý, ale nezabil jsem ho. Jen jsem se tam podělal, nevěděl jsem, co dělat.“ 

Podivnou reakci přikládá Vlastimil Rindoš svému rozrušení. „Málem jsem se tam podělal, nevím, proč jsem tak reagoval, policii pak zavolal někdo jiný, tak o co jde,“ říká. Ani poté, co na místo dorazila Jana Vaňhová se svým kolegou, náměstkem chomutovského primátora a také zetěm pana Housky, se pod plachtu nikdo nepodíval. Kdosi ze skupinky už však zavolal na policii.

Důvodem ostražitosti byla podle informací Respektu podivná věc velikosti cigaretové krabičky, která ležela před garáží a červeně svítila. Nikdo prý nevěděl, zda nejde třeba o možný zdroj případného výbuchu. „Nevěděli jsme, co to je, viděli jsme jen to červené světlo a měli obavy. Taky bylo možné, že tam ještě někdo je, dům svítil, tak jsme se k plachtě raději nepřibližovali,“ říká Rindoš.

Ví, že v jedné z několika verzí figuruje jako možný podezřelý, a považuje to za logické. „Vím to, kdo taky jiný, když já jsem tam byl chvíli po činu,“ říká smířeně. „Ale já jsem v životě nezastřelil ani vrabce, já se těch věcí bojím, naposledy jsem střílel na vojně před třiceti lety ze samopalu,“ dodává.

Policie dnes zkoumá i možnou souvislost vraždy s přidělováním zakázek na severu Čech, chomutovských i těch krajských, kde hrál Roman Houska léta výraznou zákulisní roli. Ostatně i společnost pana Rindoše, blízkého známého zabitého muže, získala nejvíce krajských zakázek poté, kdy Jana Vaňhová nastoupila do hejtmanské funkce - a s ní se na krajský úřad dostal i vliv Romana Housky.

V roce 2007 dělala firma RRR pro kraj práce za necelých pět milionů korun, o dva roky dřív za dva miliony. V letech 2008 a 2009 práce za veřejné peníze prudce narostly: RRR získala krajské zakázky v úhrnu za 85 milionů korun.

O tom, co vědí vyšetřovatelé o systému provizí za přidělované zakázky, jakou souvislost má celý případ s postavou dalšího severočeského kmotra Alexandra Nováka z ODS a o podivně laxním přístupu, jež měla policie v minulých letech k mafiánským praktikám na severu Čech, čtěte v novém vydání Respektu 48/2013 v textu Čtyři kulky na severu. 

Číslo je už nyní dostupné na iPad/iPhone nebo čtečce Amazon Kindle.