0:00
0:00
Externí hlasy11. 11. 20133 minuty

Tenkrát v Československu

Seriál České století: westernové teze o naší moderní historii

Tvůrce série České století o milnících československých dějin pohání na tuzemské poměry ne úplně malá ambice. Polidštit mytické postavy, nabídnout „jiný“ pohled na notoricky známé, nacionálně hýčkané události - a hlavně prezentovat lekce z „nudné“ politické historie divácky atraktivně pro publikum, jež straní spíš Četnickým humoreskám. S nadsázkou takové intelektuální a vážnější Vyprávěj. Jen z nejvyšších pater československé politiky a elit, kde „národ“ pozoruhodně chybí.

Režisér Robert Sedláček si v tomhle ohledu počíná filmařsky zajímavě. Jako žánrový a formální DJ, který se snaží obrazově vyvážit literárnost scénáře Pavla Kosatíka. Kombinuje historické drama s detektivkou a špionážním thrillerem i se špetkou téměř bakalářské vlídnosti. Základní jednotkou jsou jakési výjevy či tabla aktérů (Masaryk, Beneš, Moravec) a událostí. Prostor mezi nimi pak zaplňuje nevyhnutelně výběrovým vyprávěním, jež vysvětluje (domnělé) myšlenkové procesy a osobní filosofie.

Sedláček splétá emocionální s politickým a intimní rovině skládané z vynalézavých záběrů se snaží dodat výpovědní naléhavost stylem televizních kostýmních velkofilmů. U prvního dílu Velké bourání pojednávajícím o Masarykově projektu Československa se téměř blíží stylem britským detektivkám podle Agáty Christie. Česká televize se ve svém novém programu „veřejnoprávnosti, jež je vidět“ vskutku produkčně plácla přes kapsu.

↓ INZERCE

Pro výchozí tezi, že „hybatelé dějin byli také jen lidé“, našli tvůrci prostor v názorových konfrontacích, které staví téměř jako westernové duely: ukázkový je David Lloyd George vs. Masaryk. Nebo v díle Den po Mnichovu rozprava Edvarda Beneše s ženou Hanou v ložnici. Manželka je ovšem jen odrazová plocha; disputaci o nutnosti udržovat iluze jako politický program vede Beneš trochu schizofrenně sám se sebou. V takových soubojích se tvůrcům většinou daří „prodat“ didaktičnost a tezovitost, jíž série na jiných místech trpí.

Co se historické věrohodnosti týče, neměli v podstatě na výběr. Museli rezignovat na nuance a zploštit dějiny do souboje vyhraněných principů – šachista a stratég Beneš vs. boxer a budoucí čestný zrádce plukovník Moravec. Nevyhnutelně si tím naběhli, ale je dobře, že sesadili stín bronzového „tatíčka“ z koně, svlékli ho z jezdeckých pumpek a udělali z něj postavu navzdory veškeré státotvorné oslavnosti i temnou a sebestřednou.

titulka kindle Autor: Respekt

Já, Claudius se nekoná, ale je celkem snadné představit si, že České století zafunguje hlavně jako první salva v budoucích audiovizuálních duelech o pojetí československých dějin.

Autorka je filmová a televizní kritička

Text o seriálu a o reakcích, jež vyvolal, najdete v Respektu 46/2013 pod titulkem Opravdu české století.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].