0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Externí hlasy8. 6. 20165 minut

Případ Chrastava: Jak televize Nova vyrobila strašáka

Potíže se zpravodajskou objektivitou nemá jen TV Prima

Výchovný ústav v Chrastavě • Autor: VÚDDŠSŠZŠŠJ Chrastava

Potíže se zpravodajskou objektivitou nemá jen dnes již nechvalně proslulá TV Prima. Úterní hlavní zprávou večerních Televizních novin na Nově byly události týkající se květnové výměny ředitelky ve výchovném ústavu a dětském domově v Chrastavě. Normální výměna vedení se v podání Novy stala strašákem dne. Jak se to stalo?

• V úvodu reportáže: „Skandál kolem chrastavského výchovného ústavu se vyostřuje a lidé z obce začínají mít strach. (…) Ministerstvo školství tvrdí, že uvolnění pravidel pro mladistvé delikventy je v pořádku.“
Ministerstvo pouze tvrdí, že v Chrastavě by měla platit standardní pravidla stejně jako v podobných zařízeních kdekoli jinde v republice.

Reklama

• „(Nové vedení) začalo v zařízení, kde chovanci v roce 1998 zavraždili vychovatelku, uvolňovat morálku.“
V zařízení žádný vrah umístěn není; chovanci, kteří se v Chrastavě dnes nacházejí, nemůžou za to, co se tam odehrálo před 18 lety. „Uvolňování morálky“ novým vedením je ve skutečnosti snahou neporušovat zákonná práva dětí a mladistvých v ústavu.

• „První výsledky experimentu: Jeden z chovanců vykopl dveře kabinetu vychovatelky, demoloval nábytek, zaútočil na vychovatele i záchranáře.“
Podobné události se děly i za starého vedení; změnit režim celého ústavu nelze za týden, dokonce ani za měsíc.

• „V ústavu nechybí však jenom on. Spolu s ním je k dnešku na útěku šestnáct chovanců z šestatřiceti a další je v policejní cele. To je téměř polovina.“
Chrastava má mezi ústavy dlouhodobě nejvyšší útěkovost; zařízení s obdobným složením dětí, v nichž navíc nejsou mříže, se útěkovosti blíží třeba k 5 %.

• Střih, ředitelka: „To jsou normální děti, akorát že mají prostě nějakej problém.“ (Ředitelka je tak vylíčena jako úplně neschopná.) Střih, starosta: „Žádám jediné, okamžité její odvolání ze strany ministerstva školství. Tohle to prostě není možné takto ohrožovat bezpečí všech obyvatel obce.“ (Zaznívá tak oblíbený „hlas rozumu“.)

• Starosta z města od Chrastavy vzdáleného 100 km: „Vrchol cynismu od nové ředitelky bylo pustit toho grázla na vycházku ven. … Je mi z toho fakt na zvracení.“ (Konečně to někdo řekl nahlas, dodá si v duchu divák.)

• „Zajímavé je, že přestože starostové protestují a protestují také zaměstnanci ostatních zařízení v republice…“
Jde ve skutečnosti o dva starosty, přičemž druhého se celá věc netýká; nedozvíme se, kde a kdo protestuje, ani to, že ředitelé jiných zařízení předchozí chrastavské vedení nijak nehájí; ti, kteří mluví veřejně, považují praktiky předchozí ředitelky za bizarní a neodpovídající současnosti.

• Ondřej Vala, Kancelář veřejného ochránce práv: „Režim a systém nastavení péče v podobných zařízeních se buduje dlouhodobě, takže bych to nespojoval vyloženě s krátkodobou změnou vedení ústavu.“
U natáčení vstupu jsem byl, proto doplním, co už se do střihu „nevešlo“: před dvěma měsíci v zařízení chyběla skoro třetina osazenstva, protože byla na útěku; v Chrastavě situaci dlouhodobě nezvládají; v jiných zařízeních se stejným složením dosahují mnohem lepších výsledků.

• Po osmnáctivteřinovém vstupu Ondřeje Valy, který v posledních letech objel desítky těchto zařízení, následuje finální, téměř tříminutové nepřerušované vyjádření starosty Chrastavy, “kterému chybí armáda, aby zajistil bezpečí obyvatel".

Co jsme se dozvěděli? Že za předchozího vedení bylo všechno skvělé, pak ale „zlá“ ministryně školství Valachová na popud „ještě horší“ ombudsmanky vyhodila obětavou ředitelku (která ve skutečnosti odstoupila sama) a dosadila za ni „sluníčkářku“ (ve skutečnosti s 30letou praxí a objektivními výsledky). Že se mladiství vrazi potulují Chrastavou a demolují celou obec; že se stát stará o mladé zločince a přehlíží slušné lidi.

Co jsme se nedozvěděli? Proč chrastavský ústav dosahuje tak mizerných výsledků, když tam panují tak přísná pravidla (mimo jiné: za promluvení během jídla mínusové body; pokud je mladistvý v mínusu, nemůže navštívit svou rodinu). Proč to jinde zvládají lépe; proč je neustále tolik dětí z Chrastavy na útěku, když jsou všude mříže, které jinde nemají. A nakonec: proč po drtivou většinu reportáže, která trvá 6 minut a 25 vteřin, zaznívají pouze kritické hlasy vůči nové ředitelce. Ta nakonec dostane prostor jen k dvěma větám, které jsou evidentně vytržené z kontextu.

Nikdo netvrdí, že práce v chrastavském zařízení je pro pracovníky lehká nebo snad že jsou tamní děti bez problémů; ale otázkou je, kolik problémů vytváří zaměstnanci sami svou „výchovou“. Co s dětmi a mladistvými udělá, když jsou v médiích vláčeni jako násilníci a vrazi bez budoucnosti? Budou z nich lepší lidé? Pomůže jim to nějak? Nebo se stali jen rukojmími v mediální bitvě bývalého vedení?

Autor je sociolog, pracuje na tiskovém oddělení veřejné ochránkyně práv.

Doplnění: Ministryně školství Kateřina Valachová na tiskové konferenci ve středu odpoledne oznámila, že ústav ve Chrastavě ruší.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].