„Tahle válka nám nepomáhá.“ Co si o izraelských úderech myslí Íránci, kteří demonstrovali za svobodu a práva žen

Sepíde Qolián, třicetiletá íránská odborářská aktivistka, strávila dva roky v teheránské věznici Evin a napsala tam dvě knihy. Jednou z nich je slavná vězeňská autobiografie v podobě kuchařky. Minulý týden byla Qolián propuštěna – a jen o tři dny později začaly izraelské rakety a drony útočit na cíle v Íránu.

„Toto je vaše příležitost postavit se na odpor,“ vzkázal Íráncům izraelský premiér Benjamin Netanjahu. A útok proti Íránu podal jako příležitost, aby se Íránci osvobodili od utlačovatelské vlády. Zajímalo mě, jak na tuto zprávu íránští opoziční aktivisté reagují, a tak jsem zavolal právě Qolián.

„Vím, že válka nepřinese demokracii,“ odpověděla mi. V letech 2022–2023 byla aktivní v protestním hnutí Women, Life, Freedom (Ženy, život, svoboda) proti povinnému zahalování vlasů a nábožensky motivované šikaně žen – a Netanjahu podle jejích slov není zastáncem hodnot tohoto hnutí. „Život, který jsme chtěli, je pravým opakem strašných událostí, které se nyní odehrávají,“ řekla. Válka však nezlepšila ani její pohled na íránské vedení – za tíživou situaci viní jeho agresivní politiku.

Je dobře známo, že značná část obyvatel Íránu nesouhlasí s tamním režimem. Prokázaly to ostatně mnohé vlny občanských protestů a následných represí. Hnutí Ženy, život, svoboda bylo jedním z nich. Následovalo po ekonomicky motivovaných demonstracích v letech 2017–2019, rozsáhlé prodemokratické zelené revoluci v letech 2009–2010 a studentském povstání z roku 1999.