V ústavech žijí tisíce dětí, které osvojitelé nechtějí protože jsou romské, se zdravotním postižením nebo příliš odrostlé. Civilizované společnosti se takovou situaci snaží čelit tím, že lidé se zájmem o adopci si tam většinou nemohou příliš vybírat. Buď si vezmou dítě, které je zrovna na řadě, nebo se postaví znovu do fronty. A už vůbec není možné, aby si budoucí rodiče chodili děti obhlížet přímo do domovů a potěžkávat všechna pro a proti toho či onoho malého člověka. Jednoduše – civilizované země se snaží adopce dostat co nejdál od výběru jako na tržišti.
↓ INZERCE
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].