Generální ředitel ČSA Radomír Lašák nabízí své křeslo, pokud zaměstnanci přistoupí na 15–30 % snížení mezd. Možná se tím snaží katapultovat dříve, než aerolinky havarují. Pokud je cílem ČSA sestřelit, jak tvrdí piloti, bouda už je ušitá a Lašák může odejít. Řízení státem vlastněných ČSA se dosti podobalo tomu, jak politici řídili ekonomiku obecně: náklady se neomezovaly, aktiva se vynakládala za podezřelých okolností a hrozba bankrotu byla využita k drastickým – ale často neuváženým – krokům. Ty vyvrcholily nepřímou státní půjčkou a špatnou privatizací. Porovnejme to s ČEZem. Zisky prudce rostou a politici se perou o dividendy. Ministr financí Eduard Janota trvá na tom, že privatizace ČEZu je vysoce nepravděpodobná. Jak rychle se to však změní, pokud se český stát příští rok bude řítit ke krachu? Kdo bude při ohrožení státním bankrotem moci oponovat rychlému snížení státního podílu v ČEZu z 69 %, řekněme, na 51 %? Což kterémukoliv chytrému investorovi postačí, aby převzal kontrolu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
