středa 13. 9. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Stereotyp děvčátek v sukýnkách s aktovkou bude aspoň v Západní Austrálii brzo minulostí. List New York Times píše, že dívky v tomto australském státě dostanou na výběr, jestli chtějí jako součást školní uniformy nosit sukni, nebo kalhoty.

Ve všech australských státech proti sobě v kalhotové debatě stojí dva argumenty: tradice sukní a šatů jakožto standardní a povinné školní uniformy versus „ukáznění těla“ a nemožnost volby, co si vzít na sebe, ani když je zima. Zlomovým bodem v Západní Austrálii byl dopis jedenáctileté Sofie Mergler, které natolik vadilo, že jí sukně komplikovala hraní fotbalu o přestávkách, až se rozhodla napsat o tom ministryni.

Reklama
Reklama
Reklama

Mimo jiné jí popisovala, že když si hrála na prolézačkách, učitelky jim prý vysvětlovaly, že to se v sukních nesluší. "Myslím, že je vážně nefér, že mí bráškové měli dovoleno nosit kraťasy a já jsem po celou základní školu mohla mít kalhoty jenom na tělocvik,“ napsala. „Opravdu ráda kopu do míče, hraju netball (pozn. red. hra podobná baseballu) a dělám stojky, když mám přestávku nebo pauzu na oběd. A dělat tyhle věci v sukni je fakt otravné,“ stojí v dopise, jenž nakonec inicioval změnu v Západní Austrálii.

Její matku Amandu Mergler to inspirovalo k založení organizace Girls‘ Uniform Agenda, jež lobovala za větší variabilitu dívčích školních uniforem – a výsledkem je nakonec nové nařízení pro západo-australské státní školy.  Sofie prý skákala radostí, když se o něm dozvěděla; její matka si myslí, že je to dobrá ukázka toho, co může změnit jeden člověk.

Přesná čísla, kolik škol v Austrálii stále zakazuje dívkám nosit kalhoty, neexistují.  Girls‘ Uniform Agenda ještě nedokončila sběr dat. Z informací, které zatím má, však odhaduje, že 70 procent státních škol a téměř všechny soukromé školy v Brisbane, třetím největším australském městě, povolují dívkám jako součást školní uniformy pouze sukně. A tato čísla pravděpodobně podobná po celé zemi.

V roce 2010 skupina australských vědců zkoumala vliv školních uniforem na fyzickou aktivitu dětí. A u děvčat zjistili značný nárůst fyzické aktivity o přestávkách, když přes den nosily sportovní školní uniformu, jejíž součástí jsou kalhoty, nikoli sukně. Lauren Rosewarne z melbournské univerzity v rozhovoru pro australskou pobočku ABC News upozornila, že se Austrálie dlouhodobě snaží podporovat fyzickou aktivitu dívek – a dodává, že „jim musíme umožnit, aby to dělaly v pohodlí“.  Nicméně ve všech ostatních státech Australského společenství zatím zůstává na rozhodnutí školy, zda budou moct dívky nosit kalhoty, nebo ne.

https://www.youtube.com/watch?v=astm36IDtz4

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Po amerických a francouzských prezidentských volbách se Němci obávají, že se stanou další obětí ruských hackerů. Mají s nimi ostatně i osobní zkušenost – v roce 2015 došlo k úniku dokumentů z tamního parlamentu (jednalo se o tisícovky emailů několika poslanců). Zpravodajské služby pak z útoku obvinily hackerskou skupinu s vazbami na Rusko. Německá vláda tak hrozbu narušení nadcházejících parlamentních voleb bere velmi vážně a podnikla řadu bezpečnostních opatření. Nicméně nyní, kdy zbývají necelé dva týdny do voleb, zatím vládne takříkajíc ticho po pěšině - i tajné služby přiznávají, že zatím žádné větší útoky neregistrují. Rozhodlo se Rusko do volebního procesu skutečně nezasahovat, nebo jsou německá protiopatření natolik účinná, že nabízejí inspiraci i ostatním zemím, kde se lidé chystají k urnám?

Jak v srpnu uvedl server Foreign Policy, Rusku jde v německých volbách o hodně a existuje řada důvodů se domnívat, že se jistě pokusí výsledek co nejvíce ovlivnit. Tlak Německa do značné míry drží v platnosti sankce Evropské unie uvalené na Rusko po událostech na Ukrajině. Německo také poslalo v rámci NATO vojáky do Litvy, která se dnes cítí Ruskem ohrožena stejně jako další pobaltské státy. Hybnou silou těchto kroků je Angela Merkel a v kontextu německé polické scény nejsou samozřejmostí. Jak zprava, tak zleva má kancléřka subjekty, které by vůči Rusku zaujaly měkčí postoj. Socialisté, s nimiž je Merkel v koalici, jsou vůči Rusku tradičně smířlivější, krajně pravicová AfD v některých otázkách ruským zájmům vyloženě nahrává.

Reklama
Reklama
Reklama

Kromě hackerských útoků se nejjasnějším případem pokusů Ruska o ovlivnění vnitropolitického vývoje v Německu stal tzv. případ Lisa z roku 2013. Třináctiletá dívka Lisa s ruskými kořeny měla být znásilněna arabským imigrantem, jak se však záhy ukázalo, tato informace byla falešná. Ruské dezinformační weby (podporované tvrdou rétorikou z Kremlu) nicméně rozjely kampaň rozdmychávající protiimigrační nálady v německé společnosti.

Případ Lisa
Případ Lisa • Autor: gianalytics.org

Absence ruské kontra kampaně je tak pro mnohé experty velkým překvapením a bude pravděpodobně výsledkem kombinace dvou faktorů: německé připravenosti a ochoty čelit ruským pokusům se do voleb vměšovat a pak změny strategie Ruska. Sijbren de Jong pro Washigton Post uvedl, že Rusko se dost možná „rozhodlo být mnohem méně agresivní než v případě USA, kde to jednoduše přehnalo“, domnívá se expert na Rusko z Haagského institutu.

Dalšími důvody případného rozhodnutí Ruska situaci příliš neeskalovat mohou být ekonomické vazby mezi zeměmi. Sankcím navzdory zůstává Německo pro ruské firmy lákavý trh. Pozice Angely Merkel je navíc natolik silná, že je nepravděpodobné, že by to ruské aktivity zásadně změnily. Moskva tudíž mohla situaci vyhodnotit tak, že bude lepší vztahy se pravděpodobně staronovou kancléřkou nepošramotit ještě víc.

Německo nicméně podniklo řadu aktivních kroků k odrazení Ruska. A je to právě důsledný přístup, který může inspirovat ostatní země. Případ Lisa v Německu zafungoval jako budíček a ruským aktivitám se od té doby dostává mnohem větší pozornosti. Dezinformační aktivity Ruska jasně odsoudili němečtí politici - na rozdíl např. od prezidenta Obamy, který se dlouho zdráhal promluvit veřejně, jak trpce poznamenává Washington Post.

Německé úřady také zveřejnily informace o skupině, která se v roce 2015 nabourala do parlamentu, zákonodárci schválili např. zákon uvalující vysoké pokuty firmám, které ze svých webových stránek neodstraní tzv. fake news. Legislativa má začít platit až v říjnu a některé společnosti jako Facebook proti ní protestují, jiné ji nicméně již začaly naplňovat.

Německý list Süddeutsche Zeitung dokonce napsal, že je nyní možné opatrně „odvolat poplach“. S tím však nesouhlasí německé bezpečnostní služby i úřad dohlížející nad průběhem voleb, jak uvádí německý Spiegel. Do hlasování stále zbývají téměř dva týdny, během kterých se ještě může něco stát. I po skončení hlasování je nutné mít se na pozoru, neboť proces sčítání hlasů probíhá na centrální úrovni elektronicky, a je tudíž náchylný k případným pokusům o sabotáž či útok.

Někteří experti se navíc stále obávají, že mohou být zveřejněny informace, které byly ukradeny během útoku na parlament před dvěma lety. Oslovení odborníci se tak shodují, že ačkoliv jsou ruské aktivity v předvolebním čase výrazně menší, než se až donedávna očekávalo, je lepší nepropadat předčasnému optimismu.

Reklama
Reklama