pátek 3. 3. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

První březnový den odstartovala druhá vlna elektronické evidence tržeb. V souvislosti s tím přišla ODS s poměrně neotřelou grafikou, která ukázala zmar, hrůzy a exploze, jež se jinak objevují snad jen ve filmech Michaela Baye.

sni_mek_obrazovky_2017-03-02_v_20_36_01

Reklama
Reklama

Nakolik byl 1. březen dnem zkázy, resp. nakolik EET zkomplikovala život těm, kteří mají nově povinnost evidovat, zde rozebírat nebudeme. Spíše se chceme ke konci týdne trochu odlehčeně podívat na komunikaci politických stran, jež se sice váže k rozličným tématům, ale spojuje ji jedna věc. Pracovně tomu říkejme apokalyptický filtr - a ten, zdá se, přitahuje právě téma Babišovy evidence tržeb poměrně silně.

sni_mek_obrazovky_2017-03-02_v_20_36_26

Záleží jistě na vkusu a citu každé strany a politika, nakolik expresivně bude různá témata komunikovat. Je pochopitelné, že otázky, které s sebou nesou emoce a silný politický střet, jsou popisovány vyhrocenějším způsobem. Příhodnost tohoto vyhrocení přitom není možné objektivně měřit, působí na každého voliče jinak. A ti, jichž se daná věc dotýká, mohou kreastivně popuštěnou uzdu spíše kvitovat.

sni_mek_obrazovky_2017-03-02_v_20_37_09

Abychom nebyli monotematičtí, musíme zmínit, že nejen téma EET přineslo do politické komunikace silnou emoci. Zejména otázka spojená s uprchlíky rezonovala v české politice velmi silně. Dokonce natolik, že prezident navrhoval chránit hranice i hasičskými jednotkami. Jak Zeman uvedl: „Hraniční silnice a koleje dokáže ohlídat policie. Daleko složitější by bylo, kdyby se prolomila takzvaná zelená hranice, tedy právě ty polní a lesní pěšinky. Doufejme, že si migranti zachovají své tradice a nebudou k nám tudy pronikat. Kdyby ne, musíme povolat i armádu a také aktivní zálohy. Vedle policistů a armády bych chtěl dodat, že se připravuje i nasazení hasičů. A hasiči mají vodní děla.“

Prezidenta v jeho ochranářském úsilí podpořila na sociálních sítích rovněž jeho strana, resp. strana, jíž je čestným předsedou. Tedy SPO.

sni_mek_obrazovky_2017-03-02_v_20_38_32

Pomyslné prvenství ve využívání silných zobrazení drží zřejmě předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Ten v pravidelných videoblozích startuje své projevy (pokud nepočítáme obligátní pozdrav) grafikou, jež daný výstup zarámuje. Pozorný divák jeho úspěšného videokanálu si jistě všimne, jak umně dokáže poslanec s obrázky pracovat. Vyhrocení v podstatě jakéhokoliv tématu je pro Okamuru výzvou, kterou rád přijme.

sni_mek_obrazovky_2017-03-02_v_20_37_27

Začátkem roku veřejností nakrátko hýbala otázka vytvoření Centra proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra. Součástí jeho činnosti má být upozorňování na dezinformace, které mohou mít potenciál ohrozit vnitřní bezpečnost České republiky. Debata byla vedena v duchu připodobnění útvaru k „novodobému Koniáši“ - což jako první použil Miloš Zeman ve svém vánočním poselství. Český veřejný prostor pak během ledna žil otázkou, nakolik jde o útvar cenzury, či zda je vůbec správné, aby stát něco takového dělal. Odpůrci se často oháněli svobodou slova a odporem k cenzuře. Argumentačně získal útvar paradoxního protivníka - Komunistickou stranu Čech a Moravy. Ta ve svém obrázku… no posuďte sami:

16463869_887049978104412_6985452099136421747_o-1

Tolik pár příkladů, jak expresivně mohou strany a politici komunikovat - a jak rádi k tomu využívají slova jako zkáza, parazitující nebo špionáž. Nakolik se to vyplní, samozřejmě nevíme. Prozatím můžeme konstatovat, že vodní děla na Šumavě instalována nebyla. Bitva o Šumavu se (i s podílem hlavy státu) vede v České republice zcela jinými prostředky.

Autory textu ze serveru Demagog.cz jsou Kristýna Šopfová, Kristýna Vojáčková a Michael Koževnikov

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Katalánci připravují další referendum o své nezávislosti, hlásí agentura Reuters. Plánují jej uspořádat do konce září. A to přesto, že centrální madridská vláda říká jednoduše, prostě a dlouhodobě: ani náhodou.

Nebylo by to v posledních letech poprvé. V Katalánsku se konal neoficiální plebiscit na podzim roku 2014. Naprosto jednoznačně zvítězila touha po samostatnosti: osmdesát procent voličů hlasovalo pro vznik katalánského státu nezávislého na Španělsku. Dalších deset procent nechtělo sice opustit španělské hranice, ale chtělo by vlastní stát v rámci Španělska, tedy větší nezávislost.

Tehdejší účast ale byla nízká, zhruba čtyřicet procent. Průběžné průzkumy ukazují, že Katalánci jsou ve skutečnosti ve věci své nezávislosti rozdělení půl na půl a zastánci setrvání velmi mírně převažují. Organizátory referenda - tedy katalánské politiky - to podle jejich slov příliš neznervózňuje. Jsou připraveni akceptovat jakýkoliv výsledek, ačkoliv katalánská politická elita se většinově staví za naprostou samostatnost.

Ať tak či onak, madridská vláda nehodlá proti výsledkům referenda ani protestovat (pokud by pro ni dopadlo špatně), ani jej vítat (kdyby dopadlo dobře), protože žádné referendum se konat nemá; a pokud možno ani nebude. S Katalánci je podle Madridu možné mluvit, ale ne pod pohrůžkou odštěpení.

Reklama
Reklama