čtvrtek 1. 6. 2017

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Na venkovském hřbitově v obci Wolvercote kousek od Oxfordu leží pohřbený John Ronald Reuel Tolkien, autor Pána prstenů, jednoho z nejslavnějších příběhů o souboji dobra se zlem. Kromě spisovatele jsou v hrobce uloženy také ostatky jeho ženy Edith Mary Tolkien. Na žulové desce jsou ale pod jmény obou manželů černě vyryta ještě další dvě: Beren a Lúthién.  Patří do příběhu, který je méně známý než epos o Pánovi prstenů, ale pro Tolkiena byl tím nejosobnějším. Nyní vychází po sto letech od napsání v původní podobě, píše americký server NPR.

Mladý Tolkien se zamiloval do své budoucí ženy Edith, když mu bylo teprve šestnáct a jí devatenáct. Jeho poručník (oba byli sirotci) byl ale odpůrcem jejich milostného vztahu. Ronald a Edith se vzali, až když bylo Tolkienovi 24 let a měl zrovna narukovat do zákopů světové války na Sommě.

Reklama
Reklama

Když se z války vrátil, začal sepisovat první verzi příběhu, ke kterému se pak neustále vracel – o lásce smrtelného člověka Berena a nesmrtelné dívky Lúthién, dceři elfího krále z lesního království Doriath. Kvůli odporu Lúthienina otce se oba zamilovaní musejí vydat na strastiplnou cestu do temnoty, během níž jeden druhého střídavě zachraňují svým hrdinstvím, zpěvem a láskou. A po celou dobu jim také pomáhá jejich kouzelný pes.

Hurin galleys
Autor: Terence

Příběh o Berenovi a Lúthien je sice pohádka, ale velice temná. Tolkien v příběhu popisuje svou lásku k Edith, které brání okolnosti, ale vypisuje v něm také z hrůz války, v níž viděl umírat desítky lidí denně a z níž se vrátil jako invalida trpící zákopovou horečkou.

Tolkien vždy obhajoval sílu pohádky, která byla mnoha seriozními kritiky přehlížena jako únikový žánr. „Pohádky jsem miloval od chvíle, kdy jsem se naučil číst. Proč bychom měli opovrhovat člověkem, který se pokouší dostat z vězení domů? A když nemůže, tak se snaží myslet na jiné věci, než jsou zdi žaláře?“ napsal v jedné eseji na obhajobu pohádek.

Příběh o pouti Berena a Lúthien poprvé vyšel v roce 1977 jako součást svazku Silmarillion, což je soubor příběhů a mýtů z Tolkienovy Středozemě, kde se (mnohem později v letopisu tohoto světa) odehrává také Pán prstenů. Tolkienův syn Christopher nyní tento příběh vydává v původní podobě z roku 1917.

Knihu ilustroval Alan Lee, držitel Oscara za vizuální podobu filmu Pán Prstenů. „V mých třiadevadesáti letech je to nejspíš moje poslední kniha z dlouhé série editací otcova díla,“ píše Christopher Tolkien v předmluvě. „A je mu věnován in memoriam, protože byl hluboce spojen s otcovým životem.“

Tolkien hrob
Autor: thelandofshadow.com

Inzerce
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Americký deník New York Times, pravděpodobně nejznámější noviny současnosti, se rozhodl přistoupit ke kontroverznímu opatření - propustí část editorů, kteří kontrolují správnost publikovaných informací, a místo nich najmout píšící novináře. Deník vysvětluje svůj krok zhruba takto: editoři dohlížející na správnost obsahu už v dnešní době nejsou tolik potřeba, protože na internetu je neustále připravená armáda kritických čtenářů, kteří na chyby upozorní mnohem rychleji.

„Naši fanoušci na sociálních sítích a čtenáři na internetu dnes fungují jako kolektivní hlídací pes, který je mnohem ostražitější a aktivnější, než může být jakýkoli jednotlivec,“ uvedl vydavatel  Arthur Sulzberger Jr ve vysvětlení pro zaměstnance, které zveřejnila agentura Reuters.

Reklama
Reklama

Mimořádně kritický ohlas sklidila hlavně informace, že Timesy zruší pozici takzvaného veřejného editora. Ten má v popisu práce čtení už zveřejněných textů a hledání chyb. Veřejný editor či ombudsman je prostředníkem mezi čtenáři a listem, který dohlíží také na dodržování etických standardů. Noviny tuto pozici vytvořily před 14 lety poté, co vyšlo najevo, že jeden z novinářů opisoval články z jiných médií, aniž je náležitě citoval.

Některým editorům list nabídne, že je vyplatí. Pokud se nenajde dost dobrovolníků, kteří by nabídku přijali, přistoupí k propouštění, oznámil. Za ušetřené peníze chtějí noviny najmout nové novináře, především reportéry.

Timesy prý také otevřou větší část obsahu ke čtenářským komentářům. Nyní bylo možné komentovat jen asi 10 procent článků, píše britský The Guardian, který změny rozebírá. Opatření je jedním z kroků, jimiž se chtějí NYT přizpůsobit digitálnímu věku. Ačkoli web New York Times má dnes 2,2 milionu předplatitelů, trpí nedostatkem příjmů z reklamy, který postihuje všechna tištěná média.