pátek 26. 8. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Austrálie má první zaznamenaný útok vombata na člověka. Žena, která skončila s dvaceti stehy, na útok roztomilého vačnatce vzpomíná jako na noční můru - “myslela, že zemře, protože vombat ne a ne s agresí přestat”. Mírné pobavení, které čtenář možná cítí, je trochu opravdové. Velkou úlohu v této takřka tragédii sehrál ženin pes, který při útoku vombata zpanikařil, paničce podrazil nohy, a tím ji útočníkovi předhodil. Na druhou stranu: vačnatec má metr na délku a čtvrt metráku. Autor dnešního menu by se možná tak nesmál, kdyby přišlo na věc.

Alespoň k něčemu ale může napadená nešťastnou událost využít. Je to docela dobrý první zápis do deníku. Tedy něčeho, co bychom si všichni měli vést, ale málokdo to dělá. Hlavní důvod - nevíme jak. Zde jsou tedy úplně základní pravidla, která by mohla čtenáře ponouknout.

  1. Pište o tom, co děláte.
  2. Pište o tom, z čeho máte strach.
  3. Pište o svých rozhodnutích.

Pokud na vás dýchl jedovatý závan instantního životního koučování, tedy jedné z nejotravnějších lidských zbytečností (neplést s instantními polévkami), omlouváme se. Autor návodu skutečně jeden takový kouč je - je autorem knihy Veliký životní úspěch (sic). Ale deník je prokazatelně výborný nástroj k funkční mysli, tak proč se nepřemoci.

Reklama
Reklama

A třeba se jednou stanete reprezentanty své doby. Jako Samuel Pepys, anglický úředník z osmnáctého století, ve své době významný, pro nás zcela irelevantní. Ten si psal podrobný deník, v němž míchal vše možné od agendy svého úřadu po vlastní zažívání. Tady je v anglickém originále, ale vyšel i v českém překladu. A je to fascinující čtení.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Všechno nejlepší! A kulaté, pětadvacáté! To všechno Linuxu, nejmocnějšímu operačnímu systému na světě. Takže: mýlíte se, pokud si myslíte, že je to jen systém pro podivíny, pozéry a lidi, kterým bylo líto vyhodit starý notebook, když už na něm původní Windows běžely zoufale pomalu. Na jeho základech jsou postavena všechna googlovská zařízení Android, běží v pozadí Facebooku, Googlu nebo Wikipedie. Linux prostě používáme všichni, protože všichni používáme web.

A jak server Wired předpovídá, poté, co dobyl internet, dobude i svět. Je jednoduchý, je tvárný, je všestranný. Pokud máte elektroniku v autě (a to nejspíš máte), jezdíte na Linux. Vyjmenované vlastnosti ho totiž předurčují k tomu, aby se stal základem chytrých domácností/měst/sítí/světa - tedy všech těch věcí, které jsou už za rohem (a možná už jsou tu).

Reklama
Reklama

Blahořečení patří Linusu Torvaldsovi, finskému programátorovi, který právě před čtvrtstoletím na chatu oznámil světu, že píše otevřený operační systém - tedy zdarma a přístupný k vylepšování široké programátorské veřejnosti. Torvalds je pozapomenutý génius oslavovaný mnohem méně než jeho souputníci. Asi proto, že nebyl psychopat, měnil si oblečení, nezachraňuje svět (nic proti tomu, pochopitelně) - a není autorem žádného hesla na motivačních plakátech. Prostě jen nenápadně a zásadně pootočil svět.

Reklama
Reklama