pondělí 24. 9. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Volby do amerického Kongresu se blíží a demokraté mají jasnou strategii – víc žen. Mezi demokratickými kandidáty do Sněmovny reprezentantů tvoří ženy víc než 40 procent. Když se nepočítají ti, kteří obhajují mandát, ale jen noví kandidáti, ženy pak tvoří celou polovinu demokratického tábora. To je oproti volbám před dvěma lety nárůst o 23 procent.

Na čísla upozornil britský týdeník The Economist. Posun podle něj vypadá překvapivě, vezmeme-li v úvahu, že po porážce Hillary Clinton se od strana mohla zaleknout latentního sexismu mezi voliči a vsadit spíše na muže. To se ale nestalo.

Reklama
Reklama

Volby do Kongresu se konají v listopadu, volí se do dolní komory a do třetiny Senátu. O volbách se hodně mluví jako o referendu na téma Donald Trump. Republikáni nyní kontrolují obě komory - a právě prezident staví volby tak, že pokud aspoň v jedné zvítězí demokraté, bude to pro jeho příznivce znamenat, že se těžko dočkají slibovaných změn k lepšímu.

U republikánů je situace v nasazení žen a mužů jiná. Mezi novými kandidáty tvoří ženy necelou pětinu, což v porovnání s minulostí nepředstavuje žádný velký nárůst. Důvody jsou podle Economistu dva.

Za prvé, v kampani demokratů je mnohem větší důraz na ženská témata. Za druhé, strany vědí, co dělají, a nabídku přizpůsobují poptávce. Podle jednoho z výzkumů voličských preferencí panuje v táboře demokratů ze 79 procent názor, že ve vysoké politice je žen málo. U republikánů si totéž myslí jen třetina respondentů.

Graf ženy

https://www.youtube.com/watch?v=fILa8BohVJA

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Pro mnohé české čtenáře jsou to vzhledem k převažujícímu negativními obrazu situace v Německu nečekané zprávy. 71,5 procent Němců si totiž myslí, že uprchlíci jejich zemi v dlouhodobém horizontu kulturně obohatí a převážná většina hodnotí soužití s přistěhovalci pozitivně. Od uprchlické krize roku 2015 se tak názory veřejnosti v tomto směru změnily zcela minimálně.

Čísla vycházejí ze studie SVR, odborné rady zřizované sedmi velkými německými nadacemi, která má za cíl výzkum integrace cizinců v zemi a pravidelně vydává tzv. barometr integrace. Ten letošní vznikl na základě telefonických rozhovorů s více než devíti tisíci respondenty. “Studie nedává žádné doklady, že dochází k politiky a novináři pozorovanému názorovému posunu společnosti doprava,” píše konzervativní deník Die Welt. Výrazně se zvýšil jen názorový rozdíl mezi obyvateli západního a východního Německa - obyvatelé nových spolkových zemí vnímají stav integrace mnohem negativněji.

Reklama
Reklama

Graf
Autor: Kroulik, Pavel

“Většina Němců navzdory částečně hysterické veřejné debatě o uprchlících a integraci tohle téma sleduje dosti uvolněně. Sice většina souhlasí s omezením počtu nově příchozích žadatelů o azyl a věří, že od roku 2015 v zemi stoupla kriminalita. Ale zároveň si většina zpovídaných myslí, že by Německo mělo uprchlíky dál přijímat,” píše pak SpiegelOnline.

Tyto závěry překvapily i mnohé německé čtenáře, kteří pozorují trvalý nárůst preferencí ostře protiimigrantské Alternativy pro Německo a v novinách pravidelně čtou o zločinech spáchaných žadateli o azyl. “Výsledky integračního barometru staví většinou na běžných každodenních zkušenostech lidí. Tvoří kontrapunkt k mediálnímu diskursu, který do středu pozornosti staví samozřejmě taktéž přítomné negativní zkušenosti a případy,” vysvětluje šéf SVR Thomas Bauer.

Vládní zmocněnkyně pro migraci, uprchlíky a integraci Annette Widmann-Mauz (CDU) si ze studie vzala následující lekci: “Názory na úroveň integrace jsou zvláště pozitivní tam, kde dochází k přímým kontaktům v sousedství, v kruhu přátel, na pracovišti. Proto je tak důležité vytvářet místa a příležitosti, kde se (imigranti a starousedlíci, pozn. red.) mohou potkávat.”

Následující mapa ukazuje podíl lidí s přistěhovaleckým původem (oni sami nebo jeden z rodičů se narodil mimo Německo) na celkovém počtu obyvatel:

Mapa

Reklama
Reklama