pondělí 5. 9. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Životu se daří všude; i na místech, kde byste to žádnému životu nepřáli. Například v opuštěném podzemním raketovém silu na hranicích Polska a Německa. V něm sovětská armáda za studené války skladovala jaderné zbraně a po jejím konci zůstalo na pospas chátrání. Vojenský personál vystřídal divoký život – netopýři a jedna velmi zvláštní mravenčí kolonie.

Ta žije na samém dně staré ventilační šachty. Na první pohled je to mraveniště jako každé jiné – mravenci v něm šurdí, lezou jeden přes druhého a pilně přenášejí věci násobně těžší, než jsou oni sami. Na pohled druhý je to však cokoliv jiného než běžné mraveniště. Je to dost mrazivý a tajemný jev docela odpovídající kulisám, v nichž se odehrává.

Reklama
Reklama

Na dně domovské ventilační šachty je neustále zima blízká bodu mrazu. Je tam také neustále tma. To všechno je i pro mravence velmi nepříznivé prostředí, ovšem to není to jediné, čím je kolonie v polském Templewu zvláštní. Tvoří ji nepohlavní mravenčí dělnice, a kolonie se tedy sama nerozmnožuje. Přísun členů zajišťuje otvor větrací šachty: novými členy podzemního mraveniště se stanou nešťastníci, kteří do ní omylem spadnou. Na povrchu je totiž ještě jedno, zcela běžné mraveniště s královnou.

Mravenci
Ve tmě a zimě

Kdo takhle spadne, začne žít úplně nový život. Ve tmě, mrazu, a neustálém hladu. Na dně bunkru totiž takřka není co jíst. Živí se tamní mravenci netopýřím trusem? Nebo snad konzumují mrtvolky uhynulých kolegů, které už tvoří na dně krytu několikacentimetrovou vrstvu? Naučili se získávat energii nutnou k životu nějak jinak? To zatím entomologové nevědí.

Stejně jako neznají odpověď na další otázku: co kdyby do větrací šachty spadla královna, ať už jejich druhu, nebo jiného (je známo, že mravenčí kolonie si umí příbuzné královny adoptovat). Začnou se pak pohlavně rozmnožovat, nebo ne? Je pravda, že na odchov mravenčí mládeže je na dně templewského krytu příliš velká zima. Tedy podle známých pouček. Ale tito mravenci už navzdory několika takovým poučkám vytvořili funkční, byť poněkud dystopické společenství.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

V odvěkém sporu, jestli je lepší žít ve městě, nebo na vesnici, měli venkované vždy jeden nezpochybnitelný argument ve prospěch životě v přírodě – dýchají čerstvý vzduch. O tuhle jistotu je ale možná brzy připraví holandští vědci.

Jmenovitě epidemioložka Lidwien Smit z univerzity v Utrechtu. Ta zkoumala vzduch v okolí míst s vysokou koncentrací kravínů, vepřínů a drůbežáren. Tématem se zabývala déle než rok ve studii placené nizozemskou vládou. A zjistila, že v těchto místech je vzduch stejný, někdy dokonce horší než v centrech měst, která jsou plná aut.

Reklama
Reklama

„Nejvíce úmrtí souvisejících se znečištěním vzduchu způsobuje zemědělství - a nikdo přesně neví proč,“ řekla Smit deníku Financial Times. Zejména na intenzivní hospodářství by se měla vztahovat nejpřísnější emisní pravidla, soudí vědkyně. Její studie je jednou z prvních, která zkoumá zdraví obyvatel žijících v blízkosti farem.

Jedním z hlavních viníků je amoniak neboli čpavek, jenž se uvolňuje ze zvířecí moči a trusu. Když se v atmosféře spojí s dalšími prvky, vznikne oblak složený z mikroskopických částic, které jsou tak malé, že je lze vdechnout a které pak mají vliv na plíce a srdce. Asi 94 procent emisí čpavku pochází právě ze zemědělství.

Doktorka Smit a její tým testovala asi 2500 dospělých obyvatel venkova v jihovýchodním Holandsku, kde lidé žijí relativně blízko velkých hospodářských farem. Na území žije asi milion lidí a šest milionů prasat. Testovaní lidé měli dýchat zhluboka, aby bylo možné změřit, jak jim fungují plíce.

Po zohlednění věku či toho, zda osoba kouří, vědci zjistili, že plíce lidí žijících v kilometrové blízkosti patnácti a více farem fungují o pět procent hůř než plíce lidí, kteří žijí od farem dál. To se může zdát jako zanedbatelný rozdíl, ale podle Smit je to důležitá anomálie. Celá studie má být prezentována tento týden na kongresu European Respiratory Society v Londýně.

Reklama
Reklama