čtvrtek 5. 4. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Počet objevených obětí obchodu s lidmi  je na vzestupu v každé evropské zemi, zjistila ze svého opakovaného monitoringu Rada Evropy - celoevropská instituce zabývající se mimo jiné dohledem nad dodržováním lidských práv. Podle serveru Politico se už dokonce v některých státech, třeba v Belgii, na Kypru, v Srbsku nebo Velké Británii, manuální práce stala důležitějším „odvětvím“ lidského zotročování než sex.

Podle profesorky práva na univerzitě v irském Corku a členky odborného lidskoprávního panelu Experti proti obchodování s lidskými bytostmi Siobhán Mullally se v dnešní Evropě lidé prodávají k těžké práci v zoufalých podmínkách jak uvnitř jednotlivých států, tak i přes hranice v mezinárodních otrokářských sítích. „Pro oběti je velmi těžké ze svého postavení uniknout, přihlásit se úřadům a volat o pomoc. Bojí se deportace, nebo pomsty gangsterských kruhů,“ řekla Mullally serveru Politico. „Takže vyšetřování nebo dokonce odsouzení pachatelů se děje hodně zřídka.“

Reklama
Reklama
Reklama

Většina obětí přinucených k otrocké práci jsou podle reportu Rady muži a nejvíc jich je objeveno v zemědělství, rybolovu a pohostinství. Ženské oběti většinou pracují jako služebné nebo chůvy a jejich osudem je často jak pracovní, tak sexuální zneužívání. Speciálně ohroženou skupinou jsou migranti - lákaní čím dál častěji do evropské pasti přes pracovní inzeráty na internetu a sociálních sítích.

Zpráva Rady se obrací s výzvou na administrativy jednotlivých evropských zemí, aby s neradostnou situací něco provedly: zlepšily dohled a snažily se trestat překupníky i organizátory celého byznysu. To se ale nepovede bez lepší spolupráce s nevládkami a podnikateli, bez schopnosti shromáždit důvěryhodná data a bez promyšlené legislativy, uzavírá Politico.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

S teorií dívající se skepticky na rozšířený názor o nevyhnutelně rostoucí čínské dominanci přišel profesor ekonomie na Harvardu Kenneth Rogoff, a jeho sloupek pro Boston Globe rozebírá ve svém posledním internetovém zpravodaji The Interpreter i deník New York Times.

Většinová odpověď expertů na otázku, podle jakých ukazatelů předpovídat budoucí sílu a moc nějaké země na světové scéně, uvádí dva faktory – počet obyvatel a výšku hrubého domácího produktu. Což zní logicky. Víc lidí víc vyrobí a víc spotřebuje, kola ekonomiky se víc otáčejí, ve státní kase je víc peněz z daní, které jde investovat do vědeckého výzkumu, do nákupu zbraní - a mezinárodní vliv utěšeně roste. Neplatí to samozřejmě automaticky a určitě to není jediným důvodem, proč je dnes Čína – v současné době nejlidnatější země světa – na obrovském velmocenském vzestupu. Nicméně, upozorňuje New York Times, lidnatost coby podmínka síly a moci byla v geopolitickém uvažování vždycky braná jako věc prvořadé důležitosti.

Reklama
Reklama
Reklama

Jenže teď přichází Rogoff s otázkou: Co když žijeme v době, kdy tahle teze přestává platit? Co když se vysoký počet obyvatel stává pro stát spíš ekonomickou přítěží, než přínosem? Pokud by to tak bylo, mění to  do budoucna obvyklý pohled na velmocenskou sílu a její možné držitele.

Podle Rogoffa na nás zpoza rohu už vykukují dvě zásadní ekonomické změny.  Za prvé se po staletích trvalého růstu zastavilo ve většině zemí světa – zvlášť v těch velmi a středně bohatých - přibývání populace, zatímco naopak vzrostla očekávaná délka života. Následkem toho se z lidí v produktivním věku stává menšina, která se musí starat a ze svého příjmu i daní platit péči jak o mladý dorost, tak o stoupající počet stárnoucích spoluobčanů. To samozřejmě zatěžuje ekonomický výkon, jak už dnes cítí třeba premiant ve stárnutí obyvatelstva, Japonsko, první země světa, která přirozenou cestou intenzivně vymírá.

Druhou nastupující změnou je automatizace a umělá inteligence, která podle předpovědí v dohledné době zabere řadu pracovních míst. To zřejmě nijak nezasáhne samotnou ekonomickou aktivitu a bohatství státu - nicméně jeho hospodářský rozvoj bude díky tomu čím dál míň závislý na počtu obyvatel a čím dál víc na kvalitě jeho technologií a infrastruktury. „Pokud se v nastávajících časech stanou dominantní silou ekonomické produkce roboti, pak možná pro Čínu začne být její obrovská a rychle stárnoucí populace spíš přítěží,“ píše Rogoff.

Pokud jeho teze platí pro Čínu, pak platí i pro řadu středně bohatých zemí jako je mimo jiné i Česko,  jejichž ekonomika stojí na tovární výrobě a exportu a jejichž populace stárne.

V geopolitickém rozměru jde ale opravdu především o problém Číny, jejíž ekonomika dnes dravě roste a řada studií jí předpovídá stejně skvělou budoucnost. Podle některých by  měla v nejbližších dvaceti letech předstihnout Spojené státy a stát se nejvýkonnější ekonomikou světa. Rogoffova teze o negativním dopadu lidnatosti na moc států je zatím čistou spekulací, za níž nestojí žádný výzkum a tvrdá data. Pokud se ale ukáže platnou, vládce Říše středu snící o proměně své země v globální velmoc čeká probuzení.

Reklama
Reklama