středa 7. 3. 2018

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Donalda Trumpa opustil důležitý spolupracovník: rezignoval jeho hlavní ekonomický poradce Gary Cohn. Nepodařilo se mu amerického prezidenta odradit od plánu uvalit cla na dovoz hliníku a oceli – což by mohlo nastartovat obchodní válku mezi USA a zbytkem světa, jak se mnozí obávají. Cohn měl patřit mezi hlavní odpůrce této politiky a mnozí Trumpovi spolupracovníci v Bílém domě anonymně vyjádřili strach z chaosu, který podle nich po odchodu šéfa Národní ekonomické rady nastane.

Americký prezident ve čtvrtek oznámil, že tento týden plánuje uvalit 10procentní cla na dovoz hliníku a 25procentní cla na dovoz oceli. Jeho rozhodnutí jasně odmítly všechny státy, kterých by se případná cla týkala, a hrozí protiopatřeními. Evropská unie (společně s Kanadou největší dovozce oceli do USA) ústy předsedy Evropské komise Junckera označila tarify za „hloupé“ - a v případě, že Trump od svého plánu neustoupí, prý uvalí vlastní cla na motocykly Harley-Davidson, džíny Levi´s či americký bourbon.

Reklama
Reklama

Všechny tyto produkty se přitom vyrábějí ve státech, které zastupují nejvýznamnější američtí zákonodárci, např. motorky Harley-Davidson ve Wisconsinu, odkud pochází předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, bourbon pak v Kentucky, státě předsedy Senátu Mitche McConnella. Evropská odvetná opatření by tak pocítili právě voliči obou nejvýše postavených zákonodárců.

Trumpův plán tak tvrdě kritizují i republikáni, kteří se bojí právě toho, že roztočí spirálu odvetných opatření a vyvolá obchodní válku. „Jsme extrémně znepokojeni možnými následky“…“a vyzýváme Bílý dům, aby od této politiky odstoupil“ – jak se vyjádřil Ryan. Někteří zákonodárci nevylučují ani legislativní kroky, které by Trumpovi měly zabránit cla uvalit.

Podle informací Washington Postu napsal rezignační dopis praktikující Žid Gary Cohn již loni – poté, co Trump nedokázal jasně odsoudit pochod neonacistů ve Virginii, nakonec však ve funkci zůstal. Až prohraná bitva o cla jej přiměla administrativu definitivně opustit. Jeho odchodem tak svého člověka ztrácejí lidé, kteří se v rámci Trumpovy administrativy snažili prosazovat tradiční politiku volného obchodu.  Nyní se tak obávají, že se zásadně mění mocenská dynamika v rámci Bílého domu a otěže přebírají protekcionisté.

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

Jihokorejští vyjednavači se vynořili ze čtyřhodinové večeře se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem s nabídkou, že Severní Korea je ochotna začít vyjednávat se Spojenými státy o svém jaderném programu. Donald Trump je opatrný i nadšený. Jeho tvrdý postoj se vyplatil a na otázku, čemu vděčí za korejský návrh, odpověděl do ticha sálu: “Sobě.“ Pak ale následovala netypická zdrženlivost. “Byla by to skvělá věc pro celý svět. Uvidíme, co bude.!

Trump připisuje zjevně severokorejský obrat tvrdým ekonomickým sankcím i vypjatým vystoupením, během nichž neváhal vyhrožovat vojenským útokem. Deník The Wall Street Journal v této souvislosti píše, že “přeshraniční obchod s Čínou prudce poklesl. Přežití Severní Koreje navzdory oficiální ideologii o soběstačnosti závisí na dodávkách energií, potravin i základních surovin. Potřebuje také luxusní zboží jako odměnu pro vysoké státní úředníky.“

Reklama
Reklama

Jak velká naděje se tedy nad Korejským poloostrovem vznáší? Komentáře jsou celkově obezřetné. Už proto, že - slovy deníku The Washington Post, který cituje vysoce postaveného amerického vyjednavače - “je potřeba se na věc dívat z určité perspektivy, zhluboka se nadechnout a nezapomínat, že za sebou máme 27 let rozhovorů se Severokorejci, a je to 27 let porušování všech dohod, které Severní Korea se Spojenými státy a mezinárodní komunitou kdy uzavřela”.

Jde vlastně o to, čeho lze v případných rozhovorech (zatím jde o zprostředkovaný návrh) dosáhnout. Jaderné zbraně jsou pro Severní Koreu základním předpokladem přežití. Pokud by se jich měl Pchjongjang vzdát, bude za to rozhodně chtít bezpečnostní záruky. A jejich vyvrcholením - pokud je nějakým vodítkem zkušenost z minulých vyjednávání - bude požadavek odchodu amerických jednotek z oblasti.

https://www.youtube.com/watch?v=UGzI5F6w6Yg

O bezpečnostní záruky by v takovém případě přišla Jižní Korea i Japonsko -  v minulosti Severní Korea „nechápala“, proč by Američané měli mít vojenské základny i u nich. “Takový výsledek by znamenal geopolitickou katastrofu, pokud by si Severní Korea ponechala svůj vojenský potenciál,” upozorňuje zmíněný The Wall Street Journal. Severní Korea je schopna zásadně ohrozit jih i bez jaderných zbraní: disponuje děsivou palebnou silou, biologickými i chemickými zbraněmi.

Odchod Američanů by se však jistě líbil i Číně - a Rusko zase pošilhává po možnosti prodloužit přes území Severní Koreje plynovod na jih Korejského poloostrova. V takovém případě by se podle dalšího textu deníku The Washington Post severokorejský režim dostal pod přímou ochranu Moskvy a vlastní jaderné zbraně by ani nepotřeboval.

Na stejném místě se ještě zdůrazňuje, že severokorejský režim začíná dost možná vidět svou budoucnost na vzoru Číny: dosud odmítal “kapitalistickou” modernizaci s tím, že by ohrozila dynastickou povahu režimu rodiny Kimů. Ale teď, když čínský prezident Si začíná úspěšně kombinovat technokratickou vládu s osobní diktaturou, může názor změnit.

Komentáře napříč médii často vyzývají Trumpa, aby nedělal předčasné ústupky. Například kvůli olympiádě odložené společné cvičení Spojených států a Jižní Koreje by prý rozhodně nemělo být zrušeno. Na druhé straně, od dusivých okamžiků, kdy to na podzim vypadalo téměř na neodvratnou jadernou válku, svět přece jenom o pár krůčků poodstoupil.

Reklama
Reklama