pátek 21. 10. 2016

Denní menu

Komentovaný výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií od pondělí do soboty.

Už dávno není cool kupovat si nové a nové věci. Pokud to aspoň jen trochu jde, nechá si dnes uvědomělý světoobčan ochozené boty nebo škytající šicí stroj opravit. Opravářské hnutí po čtyřech dekádách radostného konzumu slaví návrat na scénu.

V takto rozehraném příběhu pochopitelně nemohou nefigurovat Švédové s nějakou cílenou veřejnou politikou. A je tomu tak: švédská vládní koalice sociálních demokratů a zelených se rozhodla opravářské hnutí povzbudit daňovými úlevami. Protože v rozvinutých zemích je levnější si koupit novou věc než si nechat opravit starou. A tak se za služby ve správkárnách bude ve Švédsku nově platit jen poloviční daň z přidané hodnoty.

A „přidanou hodnotou“ za nižší příjem z daně z přidané hodnoty bude méně odpadů, méně (letadly a loděmi) importovaného zboží -  a tedy menší ekologická zátěž. A co je snad nejzajímavější: pracovní příležitosti pro méně vzdělané občany, zpravidla imigranty. Protože jak známo, ti často přicházejí ze zemí, kde si lidé ještě umějí opravit odpad nebo vyměnit pojistky. Proč by si tedy neporadili se švédskými kalkulačkami, botami a kabáty?

A to jen podle všeho začátek velkého hnutí. Proč si vlastně velké firmy nechávají i základní informace o stavbě svých produktů a jejich fungování pro sebe? Tady se nebavíme o copyrightu; kdo chce technologii okopírovat, ten to učiní bez základních návodů. Neměli by tyto informace sdílet, dávat kupcům návod, jak udržet své výrobky déle při životě: a naplnit tak “právo svých zákazníků na opravu”?

Reklama
Reklama
Reklama
Sledujte Denní menu na Twitteru
@dennimenu

Přihlaste se k newsletteru a žádné Denní menu vám už neunikne

Přihlášením se k odběru souhlasíte se zpracováním osobních údajů, více informací.

 Norilsk je město na dalekém ruském severu. Je to nejseverněji položené velkoměsto světa, má kolem 177 000 obyvatel a jeho okolí je bohaté na nikl - což je také důvod, proč tu město stojí. Má smutný primát nejznečištěnějšího města Ruska - a k tomu jeden podstatný problém. Planeta se otepluje a trvale zmrzlá půda za polárními kruhy přestává být trvale zmrzlá. Na permafrostu ovšem Norilsk stojí. Podle místních úřadů se desetina zdejších budov, jak píší ve společné reportáži britský Guardian a americký Wired, propadá do nově vznikajícího bahna.

Je to zpravidla pomalý proces, kterému se dá postupně bránit přestavbami a jinými inženýrskými opatřeními. Občas to ovšem křupne rychle. Nikdo v Norilsku doposud nezahynul, ale loni v létě kus spadlého stropu zlomil lékaři nohu v tamní krevní bance. Obyvatelům ohrožených domů nabízí město stěhování, úřady proklamují, že zpevní základy prakticky všech městských budov.

Panice kupodivu nepropadají: šéf nedalekého přístavu říká, že ledoborce budou potřeba ještě nejmíň sto let, což ovšem s permafrostem nijak nesouvisí, a tání zmrzlé půdy je podle něj “přirozený proces”. Ruská vláda totiž oficiálně neuznává lidský vliv na globální oteplování. Zmíněný globální jev se pochopitelně netýká jen Ruska, ale i Aljašky nebo Kanady. Ale pouze Rusko má polární oblasti tak hustě osídlené.

Praskání zdí přitom není jediný efekt. Uvolněný metan z roztáté půdy pravděpodobně stojí za náhle vzniklými krátery, které se na Sibiři záhadně objevují. Hnutí Greenpeace varuje, že povolující permafrost bude stále častěji ničit plynovody a ropovody. Dříve nebo později - a spíš dříve - bude Rusko muset investovat do téhle nenápadné ekologické katastrofy. Zatím ovšem nemá vůli; a i kdyby ji mělo, v současné situaci na to nemá finanční zdroje.

Reklama
Reklama